Navzdory chabým výsledkům české ekonomiky způsobeným útlumem v řadě odvětví, na trhu práce se situace nijak zásadně nezměnila. Nárůst nezaměstnanosti v prosinci byl sezónní, dokonce lze říct, že očištěná nezaměstnanost se vlastně už téměř rok v podstatě ani nezměnila.

Listopadová stavební produkce výrazně zklamala. Meziměsíční pokles činil výrazných 3,8 %, což znamenalo, že říjnový meziroční pokles o 0,6 % se v listopadu prohloubil až na -6,5 %. Stavebnictví dlouhodobě trpí nízkou investiční aktivitou.

Objem tuzemské průmyslové výroby v listopadu loňského roku meziročně klesl o 2,7 %, čímž zaostal za očekáváními trhu, který vyhlížel pokles „pouze“ o 1,5 %. Oproti předchozímu měsíci se výroba snížila o 1,4 %.

Ekonomický růst bude doprovázet ve srovnání s loňskem výrazně nižší inflace, což se promítne do obnoveného růstu reálných mezd. Zatímco vloni inflace v průměru atakovala 11 procent, letos by již mohla být v průměru v tolerančním pásmu inflačního cíle. I když s největší pravděpodobností nad dvě procenta, a tedy v horní části tolerančního pásma.

Česká ekonomika se sice ve třetím čtvrtletí nevyhnula propadu, firmám se však i v této situaci dařilo udržet si nadprůměrnou ziskovost a byly ochotné i více investovat. Alespoň to naznačují výsledky sektorových účtů, které zveřejnil Český statistický úřad.

Na rok 2023 byl naplánován rozpočet s deficitem ve výši 295 mld. Kč, a přestože se zdálo v polovině roku, že jeho dodržení bude velice obtížné, tak vládě se nakonec povedlo na konci roku zmíněnou úroveň nepřekročit, když schodek činí 288,5 mld. Kč.