Ceny tuzemských průmyslových výrobců v průběhu letošního března vykázaly meziměsíční pokles o 0,3 %, což odpovídá meziročnímu snížení taktéž o 0,3 %. Jedná se o nižší výsledek, než očekával trh (-0,1 %).
Ceny zemědělských výrobců naopak vzrostly a to o 2,2 % meziměsíčně a o 8,2 % meziročně. Ceny stavebních prací se zvýšily o 0,6 % meziměsíčně a o 3,0 % meziročně, ceny tržních služeb pro podniky pak o 0,9 % meziměsíčně a o 3,7 % meziročně.
Meziměsíčně byla průmyslová inflace nejsilnější v oddíle ostatních dopravních prostředků a zařízení (1,7 %), tiskařských a nahrávacích služeb (1,6 %) a textilií (0,5 %), nejslabší naopak u ropy a zemního plynu (-3,9 %), černého a hnědého uhlí (-1,6 %) a nápojů (-0,9 %).
Meziročně nejvíce zdražovaly kategorie ostatní těžby a dobývání nerostných surovin (5,6 %), oděvů (4,9 %) a ostatních dopravních prostředků a zařízení (4,2 %). Na opačném konci žebříčku nalezneme ropu a zemní plyn (-17,4 %), černé a hnědé uhlí (-9,5 %) a základní kovy (-3,7 %). S přihlédnutím k vahám jednotlivých kategorií byla průmyslová inflace tažena hlavně potravinářskými výrobky (příspěvek 0,2 procentního bodu) a opravami a instalacemi strojů a zařízení (0,2pb). Tlumilo ji naopak hlavně černé a hnědé uhlí (-0,2pb).
Aktuální data představují pokračování předchozího trendu bez výraznějších změn. Výrobní inflaci drží na uzdě hlavně zlevňující průmyslové a energetické komodity, jakou je ropa, zemní plyn, kovy a chemické látky. Vzhledem ke slabé poptávce pak toto zlevnění prostupuje dodavatelským řetězcem a vede k obecně velmi klidnému cenovému vývoji v kategorii zboží. Naproti tomu v zemědělství pokračuje trend zdražování, které se zatím do konečných cen plně nepropsalo.
Vzhledem k narůstající nejistotě ohledně budoucího globálního ekonomického vývoje předpokládáme, že u průmyslového zboží bude i v nadcházejících měsících přetrvávat velmi nízká inflace, což bude mít příznivý vliv i na ceny spotřebitelské. Naopak u potravin očekáváme další mírné zdražování.
Z pohledu České národní banky přinesl letošní první kvartál mírně slabší růst cen v průmyslu, a naopak silnější v zemědělství. Jelikož ovšem zemědělské ceny patří k notoricky nespolehlivým inflačním indikátorům, předpokládáme, že výrobní ceny působí spíše mírně ve směru nižších úrokových sazeb. Do květnového zasedání bankovní rady zbývá ještě poměrně dost času, nicméně v tuto chvíli se podle nás jazýček vah vychyluje lehce ve prospěch poklesu úroků o 0,25 procentního bodu.
Vít Hradil, hlavní ekonom, INVESTIKA, investiční společnost