Zhoršuje se platební morálka lidí ve věku 35 až 44 let
Na konci druhého čtvrtletí pokračoval růst dluhu na bydlení, který meziročně vzrostl o 11 % na 3,16 bilionu korun. Jde o nejvyšší meziroční zvýšení od roku 2022, kdy se ve druhém kvartálu růst objemu hypoték a úvěrů ze stavebního spoření přiblížil 15 %.
Pokračuje zároveň pokles počtu klientů, kteří dluh na bydlení splácejí. Oproti situaci na konci června minulého roku jich ubylo téměř osm tisíc. Více než dvě pětiny úvěrů na bydlení splácí lidé ve věku 35 až 44 let. V této věkové kategorii se nejvíce zvýšila částka nespláceného dluhu na bydlení, meziročně o 17 %. Celkové zadlužení obyvatelstva evidované v Bankovním a Nebankovním registru klientských informací činilo 3,8 bilionu korun, což je o 10,8 % více než na konci druhého čtvrtletí loňského roku.
„Objem dluhu na bydlení letos překročil hranici 3 bilionů korun a za první polovinu roku se zvýšil o 172 miliard korun. Zároveň ale klesá počet klientů bank a stavebních spořitelen s tímto typem dluhu. Oproti situaci na konci června před pěti lety se jejich počet snížil o zhruba 57 tisíc. Celkový objem dlouhodobého dluhu za toto období přitom vzrostl o více než bilion korun,“ říká Lenka Novotná, ředitelka Bankovního registru klientských informací (BRKI). Do objemu úvěrů na bydlení se promítají rostoucí ceny nemovitostí i refinancování tříletých a pětiletých fixací z let, kdy byly nízké úrokové sazby.
S růstem dluhu na bydlení roste i objem nesplácených hypoték a úvěrů ze stavebního spoření. Jde o částku dluhu po splatnosti o více než 90 dní nebo o zesplatněné úvěry. Na konci loňského roku začal poprvé od roku 2015 růst a na konci druhého čtvrtletí dosáhl 4,72 miliardy korun, což znamená meziroční nárůst o 6 %.
Na rozdíl od dluhu na bydlení u krátkodobých úvěrů na spotřebu došlo k obratu v trendu v počtu klientů. Zatímco ještě v prvním čtvrtletí byl jejich počet meziročně nižší, na konci června mělo dluh na spotřebu meziročně o 42 tisíc lidí více. Objem krátkodobého dluhu na spotřebu meziročně vzrostl o 9,6 % na 645 miliard korun.
Redakce