Červnová data z evropského průmyslu znovu potvrzují, že se tomuto významnému odvětví stále příliš nedaří. Sice těžil z drobné vlny předzásobení před zavedením amerických cel, ale jeho celkové výsledky jsou v podstatě stále slabé.
Lépe se daří pouze výrobě rychloobrátkového zboží, která koresponduje s rostoucí spotřebou domácností, avšak u zboží investičního charakteru nebo dopravních prostředků je i nadále situace tristní.
Meziroční růst výroby o 0,5 % může ještě působit povzbudivě, avšak celková čísla EU jsou silně ovlivněna jednou malou, leč statisticky významnou zemí. A tou je Irsko.
S necelým sedmiprocentním podílem na evropském průmyslu mohou její divoké statistiky docela dobře zahýbat. Za prvních šest měsíců se totiž zvýšila „produkce“ tamního průmyslu o téměř 28 %, což se dá vysvětlit statistickým základem z loňského roku, avšak přece jen tato data vypadají až příliš kreativně. Jsou totiž samozřejmě ovlivněny účetnictvím nadnárodních korporací, které si Irsko díky nízkým daním tak oblíbily.
Pokud si z celkových evropských čísel právě Irsko vyloučíme, obrázek evropského průmyslu bude vypadat podstatně hůř. Pak totiž neuvidíme půlprocentní růst, ale fakticky celou sérii meziročních poklesů, která trvá už 27 měsíců v řadě. A to už je trochu jiný obrázek než onen agregovaný irský. A podobně se vlastně lze dívat i na růst HDP, který v evropském případě letos „vzniká“ převážně v Irsku.
Co z toho plyne? Minimálně to, že situace unijní ekonomiky a jednoho z jejích významných oborů je neutěšivá. Ve skutečnosti je podstatně horší, než napovídají celková data, a to dokonce v čase, kdy probíhalo právě předzásobení. A pokud bychom se podívali na obrázek automotive, uvidíme výsledky ještě tragičtější. Na krásný letní den je to pesimismu až dost.
Petr Dufek, hlavní ekonom Banky CREDITAS