S blížícím se začátkem školního roku vyvstává pro mnoho rodičů zapeklitá otázka ohledně kapesného pro děti. Dávat kapesné nebo nedávat? Posílat peníze na účet nebo je lepší hotovost?
Na toto téma se zaměřil průzkum společnosti Air Bank, který ukázal, že české děti dostávají nejčastěji kapesné do 600 korun za měsíc. Rodiče stále častěji posílají kapesné přímo na účet, 16 % rodičů naopak svým dětem nedává kapesné vůbec.
Dávat kapesné nebo nedávat? Posílat peníze na účet nebo je lepší hotovost? Je dobré dávat kapesné jen tak nebo platit za domácí práce? To všechno jsou otázky, které si rodiče pokládají před začátkem školního roku, který je často pomyslným milníkem pro nové rodinné návyky.
„Je dobré naučit děti pracovat s penězi, aby si k nim vytvořily vztah a pochopily, jak peníze fungují. Za mě musejí peníze stále zůstat vzácným statkem, děti by jich měly mít méně, než kolik by si přály, aby se naučily prioritizovat,“ říká k tématu psycholog Jeroným Klimeš.
Kolik je tak akorát a od jakého věku?
Rodiče stále častěji dávají peníze i mladším dětem. V kategorii 8–10 let mají kapesné už tři čtvrtiny dětí, zatímco loni to byla jen polovina. To naznačuje, že finanční výchovu začínají rodiče u dětí uplatňovat už v raném věku.
„Největší část rodičů, téměř třetina, dává svým dětem kapesné ve výši 300–600 Kč měsíčně. Přes 30 % dětí pak dostává 100-300 Kč. Více než 11 % rodičů dává dětem kapesné nad 1000 korun měsíčně,“ popisuje výsledky průzkumu Jiří Suchý, ředitel divize Produkty a inovace Air Bank a doplňuje: „Na druhou stranu více než 16 % dětí ve věku 8-17 let kapesné nedostává vůbec. To může být zajímavý bod pro diskuzi o různých přístupech k finanční výchově v rodinách.“
Platit za domácí práce?
Dát dětem peníze jen tak nebo je učit, že bez práce nejsou koláče? Více než polovina rodičů by dětem za domácí práce neplatila, protože se jim to zdá nevýchovné. Necelých 40 % dává dětem peníze za nadstandardní pomoc v domácnosti, která nespadá do běžných povinností dítěte.
„Zavedli jsme s dětmi systém, kdy každý má tři povinnosti, jako je chystání na stůl, vynášení odpadkového koše nebo nandavání a vyndavání myčky, za které žádné peníze nedostávají. Pak jsou ale úkoly, za které peníze dostávají, to je třeba úklid koupelny nebo vyluxování celého bytu,“ říká maminka dvou kluků Markéta.
Na ruku nebo na účet?
Kapesné v hotovosti už není jedinou možností. Podle průzkumu Air Bank volí 45 % rodičů bezhotovostní převod na účet, nejčastěji u teenagerů ve věku 15-17 let (59 %). Děti ve věku 8-10 let dostávají kapesné na účet v necelých 12 %. Rodiče si na této formě cení jednoduchosti i lepší kontroly nad tím, kde a za co děti utrácejí. Výhodou je i snadnější spoření – přes 37 % dětí si šetří právě na svém účtu.
„Dostávat kapesné na účet je pro dnešní děti přirozené stejně jako platby mobilem. Rodiče navíc oceňují, že mají lepší přehled o hospodaření svých dětí a mohou je už od mala učit, jak s penězi rozumně nakládat,“ říká Jiří Suchý. Tradiční hotovost volí 39 % rodičů a kombinaci obou variant si oblíbilo 16 % rodičů.
Rozdělení kapesného dle věku:
- Děti ve věku 8-10 let dostávají nejčastěji 100-300 Kč měsíčně (34 %) a stejnou částku dostávají nejčastěji i děti ve věku 11-12 let (40 %)
- Děti ve věku 13-14 let dostávají nejčastěji 300-600 korun (39 %) a stejně na tom jsou i mladiství ve věku 15-17 let (34 %)
- Zatímco u většiny dětí jde hlavně o drobné radosti a zájmy, u části z nich kapesné pokrývá i praktické výdaje. Více než 7 % dětí do 10 let a zhruba 10 % teenagerů ve věku 15–17 let si z kapesného hradí také jídlo či pití během dne.
Redakce