ČNB na dnešním zasedání ponechala dle očekávání úrokové sazby beze změny. Klíčová dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 3,50 %, kde se drží od letošního května, kdy zatím došlo k poslednímu snížení úrokových sazeb v současném cyklu uvolňování měnové politiky.
Pokračující stabilita sazeb stvrdila jednohlasný analytický konsensus a stejně tak i očekávání finančního trhu, který v současné chvíli ve svých cenách počítá s koncem cyklu uvolňování měnové politiky ČNB. Dnešní rozhodnutí o stabilitě sazeb dopředu v předešlých týdnech avizovala i vyjádření členů bankovní rady, podle kterých současná ekonomická situace nahrává stabilitě sazeb.
Mezi důvody, které podporují stabilitu sazeb a jestřábí naladění ČNB, většina centrálních bankéřů řadí stále zvýšený růst cen služeb, dynamický růst cen nemovitostí a stejně tak i rizika spojená s fiskální politikou. V kontextu perzistentních inflačních tlaků v oblasti služeb zmiňují také proinflační riziko setrvání zvýšeného růstu mezd v kombinaci se slabším růstem produktivity.
Část bankovní rady si zároveň zachovává flexibilitu v nastavení měnové politiky vzhledem k nejistotě ohledně dopadů amerických cel na domácí ekonomiku. U zmíněných faktorů od posledního srpnového zasedání přitom nedošlo k zásadnímu posunu, respektive zmírnění inflačních rizik či vyjasnění situace ohledně hospodářských dopadů cel.
Na dnešním zasedání ČNB neměla k dispozici novou prognózu, rizika ve vztahu ke stávající srpnové prognóze jsou však oboustranná. Meziroční růst mezd za druhé letošní čtvrtletí ve výši 7,8 % skončil výrazně nad očekáváním ČNB (+6,7 %), inflace se ale naopak vyvíjela příznivěji, když v srpnu dosáhla 2,5 % y/y, tedy o 0,2 pb méně ve srovnání s očekáváním ČNB. Ekonomika v druhém čtvrtletí rostla mezičtvrtletně o 0,5 %, což bylo v souladu s odhadem ČNB.
Ve zbylých dvou čtvrtletích tohoto roku ale centrální banka předpokládá zrychlení růstu na 0,6 %. Poslední měsíční data z reálné ekonomiky ale spíše vyznívala naopak ve směru snížení růstové dynamiky. Oproti srpnové prognóze je nastavení měnových podmínek přísnější, a to jak z pohledu úrokových sazeb, tak i kurzu české koruny, jejíž současná úroveň je o zhruba 2 % silnější oproti průměru pro třetí kvartál v prognóze ČNB.
Centrální banka bude zřejmě s dalšími kroky opatrná a bude dále vyhodnocovat nová příchozí data z ekonomiky. Ta by podle nás měla ukázat za zpomalování české ekonomiky a postupný návrat celkové inflace ke dvouprocentnímu cíli do konce letošního roku. To by mělo celkově otevírat dveře dalšímu uvolnění měnové politiky. V našem základním scénáři předpokládáme snížení o 25 bb na listopadovém a únorovém zasedání. Vnímáme však nejistotu ohledně toho, zdali dostupná data budou dostatečná k tomu, aby centrální banku přesvědčila o nutnosti snížení sazeb již na listopadovém zasedání. Vidíme tedy riziko, že klíčová repo sazba zůstane na úrovni 3,5 % po delší dobu. Celkově si však myslíme, že další pohyb sazeb je vzhledem k našemu očekávání pro domácí ekonomiku stále pravděpodobnější směrem dolů než nahoru. Korunový peněžní trh se naopak nyní spíše přiklání k tomu, že k dalšímu uvolnění měnových podmínek již nedojde a dalším krokem bude zvýšení úrokových sazeb.
Načasování dalších kroků ČNB bude záviset na dalším vývoji české ekonomiky a posunu v bilanci inflačních rizik. Pokračující odolnost tuzemské ekonomiky, setrvání inflace na vyšších úrovních, například kvůli omezené dezinflaci ve službách či rychlejšímu růstu cen nemovitostí, může působit ve směru setrvání klíčové úrokové sazby na 3,50 % po delší dobu.
Kevin Tran Nguyen, analytik Komerční banky