Podle záznamu z posledního zasedání bankovní rady ČNB její členové upozorňují na proinflační rizika, zejména zvýšenou jádrovou inflaci a napjatý trh práce, přičemž naznačují, že budoucí pohyb sazeb bude záviset na nových datech.
Dnes byl zveřejněn záznam z posledního zasedání bankovní rady ČNB, které se uskutečnilo minulou středu. Dvoutýdenní repo sazba na něm byla jednomyslným rozhodnutím ponechána na úrovni 3,5 %.
Záznamu opět dominuje diskuze proinflačních faktorů. S tím koresponduje i celková bilance rizik a nejistot výhledu plnění inflačního cíle, kterou radní v souhrnu vyhodnotili jako proinflační. Významným zdrojem obav ve směru vyšší inflace dle zápisu zůstává zvýšená jádrová inflace. Proinflačním rizikem je podle některých členů bankovní rady také napjatý trh práce, respektive rychlý růst mezd. Zmíněny byly také ceny nemovitostí, fiskální impulz v povolebním období a finální dopady systému emisních povolenek (ETS 2).
Guvernér Michl vnímá jako největší riziko přetrvávající deficit sektoru vládních institucí. Naopak za hlavní protiinflační riziko byl členy bankovní rady označen silnější kurz koruny. Zpřísnění měnových podmínek jeho prostřednictvím přitom radní považují za žádoucí. Zároveň však bylo zmíněno, že je tuzemská měna mírně nadhodnocená.
S restriktivním působením měnových podmínek je bankovní rada ČNB spokojena. Podle záznamu z jednání panovala shoda, že stabilita 2T repo sazby na úrovni 3,5 % spolu se silným kurzem poskytuje dostatečnou míru restrikce ke kompenzaci proinflačních rizik. Vývoj ekonomické aktivity však dle radních zůstává zatížen řadou nejistot. Proto je potřeba zůstat flexibilní, příští pohyb úrokových sazeb může být oběma směry. Úvahy o zvýšení úrokových sazeb byly označeny za předčasné.
Podle nás poslední komunikace ČNB celkově naznačuje, že by se úrokové sazby mohly na současné úrovni v nejbližších měsících udržet. Nadále se však přikláníme k tomu, že by k dalšímu uvolnění měnové politiky v tomto cyklu ještě mohlo dojít, když očekáváme zpomalení dynamiky domácí ekonomiky ve druhém pololetí letošního roku spolu s pokračujícím návratem inflace k 2% cíli centrální banky. Samotné načasování námi očekávaných ještě dvou snížení sazeb po 25 bb je však spojeno s větší nejistotou a bude podmíněno novými daty, zejména rychlostí pozorované dezinflace.
Jaromír Gec, Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka