Lednová inflace bude jedním z nejdůležitějších čísel tohoto roku. Předpokládáme výrazný pokles pod cíl tažený zejména poklesem cen energií. Otázkou však zůstává, jak dopadne zbytek spotřebitelského koše a jak hluboký inflační výlet pod 2 % nakonec uvidíme. Klíčové bude sledovat dvě věci.
Služby dál zdražují a drží inflaci nad vodou
Za prvé, míru lednového zdražení klíčových služeb − nájemné, dovolené, stravovací a ubytovací služby. Předpokládáme, že tyto klíčové služby si v lednu udrží vysoké inflační momentum mezi 4–5 % a právě proto celková inflace poklesne „jen“ k 1,6 %. Právě tato část inflačního koše bude klíčová i pro centrální bankéře v ČNB − rychle zdražující služby jsou jejich vlastními slovy „nedohašeným“ inflačním ohniskem a klíčovým argumentem, proč ještě držet nohu „lehce na brzdovém pedálu“.
Potraviny jako největší neznámá
Za druhé, o lednové inflaci rozhodne těžko predikovatelný vývoj velmi rozkolísaných potravin. V listopadu a prosinci zaostaly za naším očekáváním a v tuto chvíli předpokládáme v lednu jejich klasické sezónní zdražení okolo 2 %, tažené zejména cenami ovoce a zeleniny. Na druhé straně však vidíme hlavně v rostlinné výrobě v cenách zemědělců i výrobců několik měsíců v řadě spíše deflační tlaky, které mohou sezónní zdražení v lednu tlumit.
Máslo a další cenové paradoxy
A kapitolou samo o sobě může být mléko a především máslo, které v lednu pokračuje ve „volném pádu“ a podle zpráv z tisku se dalo v posledních týdnech nakoupit i za 25 korun (ve slevách okolo 40 %). Jedná se pravděpodobně o dočasný efekt uvolnění mrazírenských zásob ze zahraničí a dobré „mléčné“ sezóny. Na druhou stranu mírnější růst cen potravin může vést teoreticky k ještě hlubšímu poklesu lednové meziroční inflace, než v tuto chvíli předpokládáme.
Levnější potraviny nejsou argumentem pro nižší sazby
Pokud by však důvodem k výraznému poklesu inflace byly vedle cen energií právě i levnější potraviny, neměl by to pro centrální bankéře být silný důvod k dalšímu snižování sazeb. Pokles inflace daný energiemi a potravinami je z principu dočasný a ponechá naopak domácnostem v „kapsách“ více peněz na útraty za služby (koncerty, dovolené, restaurace) – kde je nabídka omezená, ceny rychle rostou a ČNB tam v tuto chvíli nejvíce „tlačí bota“.
Jan Bureš, hlavní ekonom skupiny ČSOB