Česká inflace poklesla i ve zpřesněném odhadu v únoru podle našich předpokladů z 1,6 % na 1,4 % a překvapila ČNB, která předpokládala v únoru stabilní inflaci.
Potraviny zlevňují, služby drží ceny výše
Za zvolněním inflačních tlaků stály zejména velmi rozkolísané potraviny, které meziměsíčně zlevnily o 1,5 % a meziroční potravinová inflace zpomalila pod 2 %. Dynamika inflace služeb sice zůstává zvýšená, ale zejména kvůli službám spojeným s bydlením (nájemné, imputované nájemné). Řada dalších služeb včetně pohostinství, hoteliérství a rekreace své inflační momentum na začátku roku přeci jen trochu snižuje.
Levnější energie a potraviny nejsou překvapením
Levnější energie a potraviny pro nás nejsou velkým překvapením a vzhledem k poklesu cen v zemědělské produkci a v části potravinářského průmyslu (zejména u mlékárenství) předpokládáme další výrazné zvolňování potravinových inflačních tlaků v nejbližších měsících. Další vývoj ale bude bezesporu záležet na vývoji cen pohonných hmot a energií v souvislosti s íránským konfliktem.
Bez geopolitických šoků by inflace v roce 2026 byla velmi nízká
Bez něj bychom počítali v celém roce 2026 s energetickou deflací (7–8 %) a velmi pomalým průměrným růstem cen potravin (okolo 1 %) a celkovou průměrnou inflací v blízkosti 1,4 %.
Alternativní scénář: drahá energie a dopady na inflaci
V reakci na výraznou nejistotu jsme s pomocí našeho globálního strukturálního modelu připravili alternativní scénář promítající drahé energie do vývoje HDP a inflace. V alternativním scénáři počítáme s růstem ceny ropy na 110 USD/barel a plynu TTF na 68 EUR/MWh a postupným vyzněním tohoto šoku v následujících čtyřech kvartálech. Takovýto šok by měl jak v Evropě, tak v USA viditelný dopad do inflace – v USA by (mezikvartální) inflaci zvýšil zhruba o 0,3 p.b., zatímco v Evropě až o 0,9 p.b. Dopady do evropské inflace jsou vyšší zejména kvůli větší energetické náročnosti evropské ekonomiky a nižší energetické soběstačnosti a bezpečnosti Evropy.
Česko by zasáhl ještě silnější inflační šok než eurozónu
Česká ekonomika by v případě alternativního scénáře čelila ještě o něco výraznějšímu inflačnímu šoku než ekonomika eurozóny – jednak proto, že patří k energeticky nejnáročnějším v Evropě, a současně proto, že váha energií a pohonných hmot v českém spotřebitelském koši je oproti eurozóně vyšší skoro o polovinu. V případě Česka proto odhadujeme, že by dopady alternativního scénáře do nárůstu inflace mohly kumulativně dosáhnout až +1,4 p.b., přičemž by byl nárůst rozložen mezi letošní rok (efekt pohonných hmot) a rok 2027 (dopady do cen plynu, elektrické energie a sekundární efekty).
ČNB má důvod držet sazby stabilní
Pro ČNB je stávající nejistota spíše dalším argumentem, proč držet sazby stabilní. Eventuální sázky trhů na možný růst úrokových sazeb považujeme za přehnané a odrážející spíše nižší likviditu českého trhu v dobách výrazné nejistoty.
Zdroj: ČSOB