Index tuzemské ekonomické důvěry v dubnu dosáhl hodnoty 101,3 bodu. Jde o mírný pokles oproti březnu (102,1), ale zároveň o lepší výsledek, než očekával trh (100,9). Pokles táhla spotřebitelská důvěra, která se snížila ze 110,4 na 106,0 bodu, zatímco podnikatelská stagnovala na úrovni 100,4 bodu.
Průmysl hlásí opatrnost
Průmyslové podniky sice lépe hodnotí současnou poptávku, včetně té zahraniční, ale jejich očekávání ohledně budoucí výroby a zaměstnanosti klesají. Firmy zároveň předpokládají růst cen výstupů, což naznačuje tlak na zdražování.
Stavebnictví zůstává mírně optimistické
Ve stavebnictví se sice zhoršilo hodnocení současné poptávky, ale vzrostla očekávaná zaměstnanost v blízké budoucnosti. I zde se projevuje vyšší očekávaná inflace, která odráží rostoucé ceny materiálů a energií.
Obchod a služby reagují rozdílně
V obchodě se nálada zhoršila kvůli pesimističtějšímu hodnocení nedávné ekonomické situace. Naopak ve službách důvěra vzrostla – poskytovatelé očekávají silnější poptávku v blízké budoucnosti a pozitivněji vnímají i nedávný vývoj.
Spotřebitelé ztrácí jistotu
Spotřebitelé hlásí plošné zhoršení nálady. Mají horší pocit z budoucí hospodářské i vlastní finanční situace, méně ochoty k velkým nákupům a výrazně vyšší očekávání inflace. Válka v Íránu se tak začíná zřetelně promítat do jejich vnímání ekonomiky.
Dopady konfliktu na ekonomiku
Zatímco v březnu se válka v Íránu projevovala jen omezeně, v dubnu už její vliv na ekonomickou důvěru sílí. Průmysl i stavebnictví očekávají nutnost zdražování kvůli omezenému vývozu surovin z Perského zálivu. Spotřebitelé reagují na vyšší ceny pohonných hmot a předpokládají další růst cen.
Racionální pohled na situaci
Navzdory zhoršení nálady zůstává důvěra spotřebitelů nad dlouhodobým průměrem. Češi zatím vnímají válku v Íránu jako ekonomickou nepříjemnost, nikoli katastrofu. Pokud konflikt potrvá déle, dopady na důvěru i kondici ekonomiky zesílí. Prozatím však data potvrzují scénář mírného zpomalení růstu při zvýšené inflaci.
Zdroj: INVESTIKA