ČNB není v tuto chvíli pod tlakem zvyšovat úrokové sazby. Viceguvernérka Eva Zamrazilová to řekla v rozhovoru pro agenturu Bloomberg. Inflace v březnu sice zrychlila kvůli zdražení pohonných hmot, přesto zůstala pod dvouprocentním cílem.
Zatímco ještě na začátku roku byli představitelé banky otevřeni debatě o dalším snížení základní sazby na 3,25 %, válka v Íránu tyto úvahy v podstatě ukončila. Peněžní trhy nyní počítají s více než třemi zvýšeními sazeb o čtvrt procentního bodu během roku. Místopředsedkyně Eva Zamrazilová se však připojila ke kolegům z bankovní rady a uvedla, že v tuto chvíli není velký tlak sazby zvyšovat.
Inflace zůstává pod dvouprocentním cílem
Meziroční inflace zůstala minulý měsíc pod dvouprocentním cílem, i když kvůli dražším pohonným hmotám zrychlila. Vládní opatření pomohla omezit růst cen na čerpacích stanicích, takže podle Zamrazilové bude dubnový meziměsíční nárůst pravděpodobně menší a celková inflace se bude pohybovat jen mírně nad cílem.
„Myslím, že jsme teď v poměrně komfortní situaci,“ řekla ve středečním rozhovoru před dalším měnovým jednáním 7. května. „Inflace by se měla držet v tolerančním pásmu i v případě, že v nejbližší době na vývoj sazeb nebudeme reagovat.“
Služby ani maloobchod nehlásí zdražování
Menší dubnový růst cen pohonných hmot podle ní znamená i menší riziko druhotných dopadů do dalších spotřebitelských cen. Poskytovatelé služeb v březnu neavizovali očekávané zdražování v následujících třech měsících a maloobchodní sektor také převážně hlásil cenovou stabilitu. Centrální banka však musí být opatrná ohledně možného přenosu vyšších cen energií do jádrové inflace, dodala.
ČNB necítí potřebu rychlého zpřísnění
Místopředseda Jan Frait tento týden uvedl, že banka není pod velkým tlakem zvyšovat sazby okamžitě, protože měnová politika zůstává „poměrně utažená“ a reálné sazby jsou kladné. Člen rady Jan Kubíček také v rozhovoru pro MF Dnes řekl, že zpřísnění není na pořadu dne.
„Teď se zdá, že další krok u sazeb bude spíše směrem nahoru,“ uvedla Zamrazilová. „Ale jsme v komfortní situaci a není důvod jednat rychle.“
Ceny potravin mohou změnit vývoj inflace
Za větší riziko než přenos cen energií do jádrové inflace považuje možný obrat ve vývoji cen potravin. Ty mají v indexu spotřebitelských cen významnou váhu a podle ní mohou zhruba od poloviny roku přestat tlumit celkovou inflaci.
Nová prognóza čeká pomalejší růst ekonomiky
Podle Zamrazilové další prognóza centrální banky pravděpodobně ukáže pomalejší ekonomický růst, než se dříve čekalo, a vyšší inflační výhled. Revize růstu však nemusí být tak výrazná jako nedávné snížení odhadu ministerstva financí na zhruba 2 %.
Ekonomika podle ní roste bez zásadních nerovnováh, spotřebitelská poptávka se zotavila a následně ji podpořil i růst investic. Dalším faktorem může být vysoký potenciál českého obranného průmyslu.
„Nemám radost z geopolitické nejistoty, ale je faktem, že současný vývoj posiluje investice do obranného průmyslu,“ řekla. „A to je příznivé pro český export.“
Zamrazilová varuje před unáhlenými kroky
Zamrazilová dodala, že by se chtěla vyhnout unáhleným krokům, které by mohly zbytečně brzdit ekonomickou aktivitu. Riziko, že by banka udělala chybu tím, že sazby nezmění, je podle ní „velmi nízké“. Kurz koruny navíc zůstává relativně odolný na úrovních, které jsou pro inflaci neutrální, což podle ní odráží stabilní domácí fundamenty.
„Je pro mě důležité držet sazby na co nejnižší úrovni, která stále zajistí dlouhodobou cenovou stabilitu,“ uvedla.
Trh sám zpřísňuje úvěrové podmínky
Tržní očekávání se po vypuknutí konfliktu na Blízkém východě okamžitě posunula směrem k růstu sazeb. Vyšší dlouhé sazby – na tři až pět let – zároveň znamenají, že trh sám zpřísnil úvěrové podmínky, uvedla místopředsedkyně. „To fakticky snižuje potřebu nebo naléhavost měnověpolitické reakce,“ dodala.
Zdroj: Bloombrerg