V překotném vývoji posledních týdnů možná i trochu zapadlo, že skonal Alan Greenspan, jeden z nejvíce legendárních amerických centrálních bankéřů, který ukázal, jak se dělá obratná, v před hledící měnová politika s účelem ekonomiku nezabrzdit, ale rozumně ochlazovat. V současném období masivního růstu AI investic a přehřívání americké ekonomiky nastoupil K. Warsh, který by se mohl nakonec inspirovat přístupem svého předchůdce.
Měkké přistání: lekce z 90. let
Greenspanovské ochlazení ekonomiky v polovině 90. let je dnes často uváděno jako učebnicový příklad měkkého přistání. Americká ekonomika se po recesi z let 1990–1991 rychle zotavovala, nezaměstnanost klesala, průmyslová kapacita se zvyšovala a Fed se začal obávat, že pokud nezasáhne včas, růst se přelije do inflace. Aktuální vývoj je velmi podobný. Poslední data z americké ekonomiky ukazují na riziko přehřívání. Jádrová inflace dle tzv. PCE indexu (bez bydlení a energií), který sleduje Fed, dosáhla úrovně 3,9 %, velké firmy oznamují zdražování daleko za inflační cíl. Posledním důkazem je Apple, který oznámil, že zdraží svoje produkty o více než 15 % až 20 %. I přes odeznění konfliktu na Blízkém východě a pokles cen ropy je znát, že ekonomika je na svém potenciálu, či mírně za ním, a růst cenové hladiny povážlivě zrychluje. Klíčová sazba americké centrální banky 3,50–3,75 % se ukazuje jako nedostatečná. Fed během roku 1994 zvýšil sazby sedmkrát a dostal je z 3 % na 6 %, přičemž cílem nebylo ekonomiku zlomit, ale pouze ochladit její tempo. I nyní by se možná vyplatilo předejít tvrdému přistání postupným zdražením peněz v ekonomice. Výsledek byl z dnešního pohledu mimořádně úspěšný: růst zpomalil, inflační tlaky ustoupily, ale americká ekonomika nespadla do recese. Fed v červenci 1995 dokonce oznámil mírné uvolnění politiky s tím, že v důsledku zpřísnění zahájeného v roce 1994 inflační tlaky dostatečně polevily, aby bylo možné měnové podmínky lehce upravit směrem dolů.
Preventivní růst sazeb jako nástroj Fedu
Alan Greenspan tehdy zvýšil sazby preventivně, ještě před plným rozjezdem inflace, a během zhruba jednoho roku posunul sazbu Fed funds z 3 % na 6 %. To se dnes zdá jako extrém, ale není rovněž extrémem růst cen spotřební elektroniky o 15 % meziročně? Nejsme již v období neukotvených inflačních očekávání, která nakonec stejně ekonomiku zadusí? Nový guvernér K. Warsh má určitě možnost ukázat, že to myslel s dosažením inflačního cíle 2 % vážně. Zkušenost z 90. let pak ukazuje, že preventivní růst sazeb může dávat smysl.
Kryštof Míšek, Agros Capital