Před více než půl stoletím ukončilo rozhodnutí amerického prezidenta Richarda Nixona éru měn krytých zlatem a položilo základy současného systému fiat peněz. Paradoxem přitom je, že zatímco svět v roce 1971 zlato opustil jako základ měnového systému, centrální banky ho dnes nakupují ve velkém a některé americké státy mu opět přiznávají status zákonného platidla. Jaký je skutečný odkaz roku 1971?
Opatření mělo být dočasné
Dne 15. srpna 1971 vystoupil americký prezident Richard Nixon s televizním projevem, který změnil světové finance více než většina ekonomických reforem minulého století. Oznámil pozastavení směnitelnosti amerického dolaru za zlato. Opatření mělo být dočasné. Trvá ale dodnes. Tímto rozhodnutím skončila éra měn, jejichž hodnota byla přímo spojena se zlatem, a začal systém, ve kterém peníze stojí především na důvěře v ekonomiku, centrální banky a státy. Po pětapadesáti letech je vhodná příležitost položit si otázku, co tato změna skutečně přinesla. Nejen světové ekonomice, ale i investorům.
Když byly peníze skutečně kryté
Po většinu moderních dějin nebyly peníze jen prostředkem směny. Představovaly závazek, že je lze směnit za určité množství zlata.
Poslední podobou tohoto systému byl Brettonwoodský měnový řád vytvořený po druhé světové válce. Americký dolar byl směnitelný za zlato v pevném kurzu 35 dolarů za trojskou unci a ostatní významné měny byly navázány na dolar. Systém přinesl stabilitu světového obchodu, nízkou měnovou volatilitu a vysokou důvěru v mezinárodní finanční systém. Současně však výrazně omezoval možnosti států vytvářet nové peníze bez odpovídajícího růstu zlatých rezerv. Právě tato disciplína byla jeho největší předností, a nakonec také důvodem jeho pádu.
Proč musel zlatý standard skončit?
V šedesátých letech začaly Spojené státy financovat válku ve Vietnamu, rozsáhlé sociální programy i rostoucí ekonomiku stále vyššími rozpočtovými deficity. Do světové ekonomiky proudilo více dolarů, než kolik odpovídalo americkým zlatým rezervám. Ve chvíli, kdy některé státy začaly požadovat výměnu dolarů za fyzické zlato, bylo zřejmé, že systém není dlouhodobě udržitelný. Nixonovo rozhodnutí proto nebylo příčinou problému, ale jeho vyústěním. Od roku 1971 žijeme ve světě fiat měn – peněz, jejichž hodnota není kryta drahým kovem, ale důvěrou v měnovou politiku a ekonomickou sílu jednotlivých států. Tento systém přinesl větší flexibilitu při řešení hospodářských krizí, umožnil rychlejší ekonomický růst i rozvoj finančních trhů. Současně ale odstranil přirozenou brzdu růstu peněžní zásoby a veřejného zadlužení.
Co nám říká posledních 55 let?
Historii nelze hodnotit jedním ukazatelem. Některé trendy jsou však nepřehlédnutelné. Veřejný dluh většiny vyspělých zemí dosáhl historických maxim. Globální zadlužení dosáhlo 353 bilionů dolarů, 305 % světového HDP. Bilance centrálních bank jsou po finanční krizi roku 2008 i pandemii COVID-19 několikanásobně vyšší než kdykoli v minulosti. Peněžní zásoba rostla tempem, které bylo ještě před několika desetiletími nepředstavitelné. Současně se výrazně změnila i cena zlata. Do roku 1971 byla administrativně stanovena na 35 dolarů za trojskou unci. Dnes se pohybuje na mnohonásobně vyšších hodnotách. Cesta přitom rozhodně nebyla přímočará. Zlato prošlo několika dlouhými růstovými i korekčními obdobími, která odrážela inflaci, měnovou politiku, geopolitické konflikty i ekonomické krize.
Vývoj ceny zlata
Často slýchám otázku, zda je dnes zlato drahé. Domnívám se, že správná otázka zní jinak. „Je skutečně drahé zlato, nebo za posledních pětapadesát let ztratily část své kupní síly především papírové měny?“
Právě tato změna pohledu je podle mého názoru jedním z nejdůležitějších odkazů roku 1971.
Proč zlato zůstává součástí moderních portfolií?
Zlato není investicí, která by pravidelně vytvářela výnos jako akcie nebo dluhopisy. Jeho role je jiná. Představuje aktivum, které není závazkem žádné vlády ani centrální banky, a jehož množství nelze libovolně navyšovat. Právě proto bývá označováno za uchovatele hodnoty. To ostatně potvrzuje i chování samotných centrálních bank. V posledních letech patří mezi největší kupce zlata právě ony. Ve světě rostoucího geopolitického napětí, vysokého zadlužení a nejistoty diverzifikují své rezervy směrem k aktivu, které nepředstavuje pohledávku vůči jiné zemi ani instituci.
Objem nákupů zlata centrálními bankami
Rostoucí význam zlata se neprojevuje pouze v nákupech centrálních bank. V některých amerických státech se v posledních letech zlato a stříbro částečně vracejí i do oblasti zákonného platidla. Průkopníkem se stal Utah, který v roce 2011 přijal legislativu uznávající zlato a stříbro jako zákonné platidlo a lze jimi splácet dluhy a v mnoha případech i státní daně. V následujících letech přijaly a přijímají obdobná opatření také další státy, například Arizona, Wyoming, Oklahoma nebo Texas. Nejde o návrat ke zlatému standardu ani o nahrazení amerického dolaru, ale o zajímavý signál, že ani více než půl století po jeho měnovém opuštění neztratily drahé kovy důvěru části veřejnosti ani zákonodárců. Pokud největší správci měnových rezerv považují zlato za strategickou součást svých portfolií, je rozumné zamyslet se nad jeho rolí i při správě majetku soukromých investorů. Zlato není konkurencí akciových investic ani nástrojem pro krátkodobé spekulace. Je jedním z pilířů diverzifikovaného portfolia, jehož hlavním úkolem je chránit kupní sílu a hodnotu majetku v obdobích zvýšené nejistoty.
Proč dává smysl pravidelné investování?
Načasovat správný okamžik nákupu se dlouhodobě nepodaří každému. Proto se stále více prosazuje i u investic do fyzického zlata pravidelné investování, které stejně jako u podílových fondů nebo ETF umožňuje rozložit nákupy v čase, průměrovat pořizovací cenu a omezit vliv emocí na investiční rozhodování. Pro většinu domácností je navíc pravidelné investování finančně dostupnější než jednorázový nákup většího slitku. Dlouhodobé spoření do investičního zlata navíc představuje přirozený doplněk ostatních investičních strategií zaměřených na tvorbu a ochranu majetku.
Když se tradice spojí s technologiemi
Investování do fyzického zlata prošlo v posledních letech výraznou proměnou. Dříve znamenalo především nákup slitků a mincí a jejich uložení do trezoru. Dnes investoři očekávají stejný komfort, jaký znají z moderních finančních služeb.
Právě tímto směrem se ubírá i vývoj společnosti IBIS InGold. Systém InGold PAY® propojuje pravidelné investování do fyzického investičního zlata s digitálními technologiemi. Klient si tak nevytváří pouze dlouhodobou majetkovou rezervu, ale získává možnost se svým zlatem aktivně pracovat. Hodnotu uloženou ve zlatě může flexibilně využívat podle aktuálních potřeb, ať už na mimořádné výdaje, nebo pro běžné transakce. Po více než padesáti letech od ukončení zlatého standardu se tak zlatu vrací jedna z vlastností, která byla po staletí jeho přirozenou součástí. Neslouží pouze k uchování kupní síly majetku, jako bezpečný přístav a stabilizátor portfolií, ale díky novým řešením může být znovu využíváno i jako platební prostředek. Právě podobné inovace představují další krok ve vývoji investování do drahých kovů. Budoucnost totiž nespočívá jen v držení hodnotných aktiv, ale také v možnosti pohodlně, bezpečně a efektivně s nimi nakládat v každodenním životě.
Výročí ukončení zlatého standardu není jen připomínkou významného historického rozhodnutí. Je také příležitostí uvědomit si, jak zásadně se za posledních pětapadesát let proměnil svět peněz. Změnily se měnové systémy, nástroje centrálních bank i technologie, které dnes určují podobu moderních financí. Zlato si však i v tomto prostředí dokázalo zachovat své výjimečné postavení. Po tisíciletí představuje aktivum, které není závazkem žádného státu a jehož hodnota nestojí na důvěře v politická rozhodnutí. Není proto překvapivé, že centrální banky po celém světě své zlaté rezervy dále rozšiřují a že v některých amerických státech získalo zlato a stříbro znovu status zákonného platidla. Nejde o návrat ke zlatému standardu, ale spíše o potvrzení, že se role zlata dokáže přizpůsobovat měnícím se podmínkám a nachází své uplatnění i v době digitálních měn, okamžitých plateb a moderních finančních technologií. Možná právě to je největší odkaz roku 1971. Po pětapadesáti letech života ve světě fiat měn se ukazuje, že význam zlata nejen přetrval, ale v mnoha ohledech znovu sílí.
Ing. Filip Horáček, Ph.D.
obchodní ředitel IBIS InGold