Podíl nezaměstnaných v červnu znovu klesl, z 3,2 % na 3,1 %. Uchazečů o zaměstnání je nejméně od března 2020, výrazně ale klesá i počet volných pracovních míst. O žádném ochlazení na trhu práce ale zatím mluvit nelze a nezaměstnanost měřená MPSV je tak nejnižší od začátku pandemie.
Za rychlým úbytkem volných pracovních stojí i nadále zejména příliv ukrajinských uprchlíků na tuzemský trh práce, kdy dochází k obsazování dlouhodobě neobsazených pozic. Podle posledních čísel získalo od začátku války v ČR místo přes 80 tisíc Ukrajinců. Zatímco v posledních měsících hrála ve prospěch snižování nezaměstnanosti především sezónnost, v následujících měsících mohou sezónní vlivy působit v opačném směru a podíl nezaměstnaných tak může mírně stoupat. Důležitý proto bude vývoj po očištění, který ukáže, zdali nedochází ke zpomalování na trhu práce, jak začaly naznačovat některé předstihové ukazatele.
Počet evidovaných nezaměstnaných poklesl v červnu o více jak 4 tisíce na 231 309 osob. Počet volných pracovních míst pak klesl o necelých 18 tisíc a poprvé od roku 2020 se dostal pod 320 tisíc. Poměrově tak na každého zaměstnance připadá zhruba 1,38 pracovního místa, což představuje mírné snížení proti květnu.
Z územního hlediska je znát, že podíl nezaměstnaných se blíží svému dnu a ve srovnání s předchozími měsíci se zvýšil počet regionů, kde nezaměstnanost meziměsíčně stoupala. I tak ale poměr dopadl pozitivně 59 ku 18 ve prospěch okresů se snižující se nezaměstnaností. Dlouhodobě zůstává situace neměnná a nejhorší je tak situace v Karviné, nejlepší v okrese Praha-východ.
Situace v ČR nápadně připomíná dění za hranicemi. Stejně jako v USA nebo eurozóně se nezaměstnanost pohybuje v okolí historických minim, a to navzdory obavám z možného ekonomického oslabení. Zaměstnavatelé tak na jednu stranu vnímají ochlazování poptávky, na druhou stranu i nadále nepřestávají nabírat nové síly. Obvykle se ekonomické zpomalení projevuje na trhu práce až se zpomalením a lze tak očekávat, že nezaměstnanost v druhé polovině roku bude stagnovat nebo mírně stoupat. Nic ale prozatím nenapovídá tomu, že by mělo dojít k výraznému obratu a k prudšímu nárůstu nezaměstnanosti. Česká republika je navíc vybavena nejnižší nezaměstnaností v rámci EU, v kombinaci se stále trvajícím přebytkem volných pracovních míst nad počtem uchazečů. Ačkoliv následující měsíce mohou přinést již zmíněný mírný nárůst nezaměstnanosti, i nadále čekáme, že v průměru se za celý letošní rok bude nezaměstnanost pohybovat na úrovni 3,3 %. Slabší výhled výkonu ekonomiky na přelomu roku pak může vést k mírně vyššímu podílu nezaměstnaných v následujícím roce.
Vratislav Zámiš, analytik Raiffeisenbank
