„Letos mají za sebou technologické tituly spanilou jízdu. Růst odstartovala především jejich schopnost nabídnout alternativu pro zamrzlou globální ekonomiku v době koronavirové. Poslední dobou se ale stále častěji setkáváme s upozorněními, zdali se trend zhodnocování nevymkl zdravému ocenění. Akcie vzbuzují dojem, že jejich růst je hnán spíše slepou vírou investorů v lámání dalších rekordních úrovní než současnými a očekávanými zisky z hospodaření. Dočasné perpetuum mobile však nemůže jet na technologické horečce na věky. Minimálně ne takovou rychlostí,“ uvádí ve svém komentáři Richard Bechník, investiční analytik Fincentrum & Swiss Life Select.
Vlajkovou lodí amerického technologického sektoru je zejména společnost Apple. Letos si již tržní kapitalizací vydobyla 1. místo největší společnosti na světě, když přesáhla hodnotu 2 bilionu dolarů. V polovině uplynulého týdne se dokonce vyšplhala až na úroveň 2,3 bilionu dolarů, což v důsledku překonalo hodnotu všech firem zařazených do prestižního britského indexu FTSE 100. Ještě ve středu se Apple mohl pochlubit zhodnocením k začátku roku zhruba o 80 %.
Obrat na akciových trzích
Ve čtvrtek ale zažil americký akciový trh naprosto odlišný scénář. Letošní hlavní akciový motor se zadrhnul a technologický sektor naopak táhl indexy ke dnu. Výprodejům čelila většina předních technologických společností. Korekcím se tak nevyhnuly Alphabet s poklesem -5,12 %, Amazon s -4,63 % a společnost Apple s -8 %. Tesla dokonce oslabila o -9 %. „Indexy se tak vzdálily svým historickým hodnotám, když S&P 500 propadl o 3,5 % na hladinu 3454 bodů. Nasdaq klesl o 5 %, což představuje největší intradenní pokles od března. S tím je spojena i rostoucí hodnota indexu volatility VIX, mnohými nazýván index strachu, o 26 %,“ řekl Richard Bechník.
V pátek na Wall Street pokračovala divoká jízda. K největším poklesům opět zamířily technologie, následované energetickým sektorem, farmacií a komunikačními službami. Technologický index Nasdaq se za necelé dvě hodiny od zahájení obchodování ocitl ve ztrátě -5,3 %. Hlavní indexy pak umazávaly ztráty, když denní bilanci zakončily S&P 500 na -0,84 % a Nasdaq 100 na -1,35 %. Neuvěřitelný obrat předvedly akcie Tesly, které dosahovaly ztráty téměř -9 %, přesto den zakončily se ziskem okolo 2,7 %. Závěrečné pracovní dny uplynulého týdne tak na amerických akciových trzích převládl negativní sentiment, který ve svém důsledku znamenal největší ztráty za poslední tři měsíce.
Poslední nejvýraznější propad nastal počátkem června, kdy během tří dnů spadl index S&P o víc jak 7 % a index volatility se zvýšil o 57 %. To tedy může lehce uklidňovat investory, neboť se v uplynulém týdnu nejednalo na delším horizontu o nic výrazně neobvyklého. Navíc v obdobích letních prázdnin se volatilita velice často zvyšuje. Za poklesem pravděpodobně stálo vybírání zisků. Svojí roli pak sehrál i fakt, že jsou si investoři vědomi vysokých cen technologických akcií. Současně řada z nich hodnotí oživování americké ekonomiky jako nerovnoměrné.
Makroekonomické fundamenty
„Na trh přitom ve stejnou dobu přicházela celkem dobrá čísla o vývoji americké ekonomiky. V srpnu se vytvořilo 1,37 milionu pracovních míst. I díky tomu se tak nezaměstnanost snížila na 8,4 % z červencových 10,2 %. Tržní konsensus přitom očekával hodnoty kolem 9,8 %. Na druhou stranu analytici vidí za slušným nárůstem počtu pracovních míst velký podíl veřejných institucí, které přidaly 344 tisíc míst,“ uvedl Richard Bechník.
Další zajímavou statistiku nabídly nové údaje vývoje obchodní bilance USA. Ta svůj deficit v červenci prohloubila až k hodnotě -63,6 miliard dolarů. Ve zjednodušení to znamená, že dovoz do USA výrazně převyšuje vývoz. I tento údaj je dvousečný. Na jednu stranu může hovořit o zvyšování dovozu v důsledku rostoucího spotřebitelského apetitu. Na druhou stranu celkový objem vývozu a dovozu dosáhnul téměř 400 miliard dolarů, což je stále méně než před vypuknutím pandemie. Snížení zaznamenal přebytek bilance služeb. S tím souvisí i výsledek indexu nákupních manažerů ve službách, hodnocení aktivity a očekávání daného sektoru, který lehce klesl z 58,1 na 56,9, tedy mírně pod očekávání.
Devizové trhy
Minulý týden se v důsledku dění na globálních kapitálových trzích dostala česká koruna pod opětovný tlak. Na vině byly právě propady na akciových trzích, které zvýšily averzi vůči rizikovým aktivům. Česká měna se tak vyhoupla do okolí 26,50 korun za euro. Ve středoevropském regionu se však nejednalo o nic výjimečného, podobným vývojem si prošly i měny jako polský zlotý nebo maďarský forint.
