„Aktuální vývoj na finančních trzích prochází turbulentním obdobím, což se promítá jak do zvýšené volatility, tak i podoby letošních ztrát převážné části investic. To platí pro akciové i dluhopisové trhy. Americké akcie (index S&P 500) za uplynulý týden klesly o téměř 5,7 % a ztráta od začátku roku se nyní velice proměnlivě pohybuje v intervalu -7 % až -11 %. Uvidíme, jakým směrem se sentiment na trzích vydá,“ říká ve svém komentáři Richard Bechník, hlavní analytik Fincentrum & Swiss Life Select.
Mnohem větší zranitelnost vykazují technologie (Nasdaq), které letos odepsal přes 14 %. V tomto případě se jedná o sektor, který je citlivý na očekávaný růst sazeb z titulu vysokého ocenění daných akcií a znatelného zadlužení (růst úrokových nákladů). Nicméně výrazný kolaps se odehrál na evropských trzích v průběhu pondělí. Evropské akcie odepsaly za jediný den více jak 3,8 %, což představuje nejvýraznější propad od června 2020. Naštěstí v dalších dnech následovalo uklidnění a od začátku roku evropské akcie ztrácí 5,5 %. Negativní výkonnost českého investora se lehce navýší při zohlednění zhodnocení české koruny proti euru a dolaru.
Příčiny akciových propadů
Příčinou je často zmiňované očekávání zvedání dolarových úrokových sazeb americkou centrální bankou FED. To by mělo letos proběhnout hned čtyřikrát, přičemž na konci roku se můžeme pohybovat okolo úrovně 1 %. Stejně důležité je pro trhy budoucí snižování bilance americké centrální banky. Nyní se pohybujeme u 9 bilionů dolarů, z toho ještě letos teoreticky uvidíme pokles zhruba o 500 miliard dolarů, příští rok možná o 1 bilionu dolarů (v tuto chvíli je podíl bilance FEDu proti HDP u 30 %, do budoucna by se tento podíl měl snížit k 20 %).
Další příčinou propadu cen akcií je lehce zhoršený ekonomický výhled Světové banky, když korigovala svůj původní odhad pro letošní rok z 4,3 % na 4,1 %. Jako důvod uvedla banka šíření covidu a problémy v dodavatelských řetězcích.
Třetí příčinou, která je současně hlavním stimulem pro zahájení cyklu růstu sazeb, je samotná inflace. Ta v některých oborech zdražuje vstupy a snižuje tak vybraným akciovým společnostem ziskové marže. Značnou obtíž v růstu spotřebitelských cen představuje omezená nabídková strana, která nedokáže uspokojit zvýšenou poptávku. To umocňuje fakt, že se údajně na globální trh práce zasažený covidem stále nevrátila velká část potenciálních zaměstnanců, zhruba něco kolem 50 milionů lidí zaměstnaných před covidem.
Čtvrtá příčina je spíše specifikem evropských akcií, a to eskalace problematických vztahů mezi Ruskem a Západem. Případný krach jednání má potenciál poslat hodnotu akcií ještě níže. V pondělí nám přibyly ještě další důvody akciových poklesů ale spíše krátkodobějšího charakteru, a to měření nálady a budoucích očekávání v průmyslu a službách. Sentiment v ekonomice se zhoršil v Evropě i USA.
Sázet na jednu kartu se nemusí vyplatit
Při pohledu na konkrétní akcie či alternativní aktiva si mnozí investoři prošli ještě mnohem hlubšími propady. Bitcoin v průběhu pondělí ztrácel kolem 50 % k vrcholům z listopadu 2021. Nesvědčí mu ani očekávání růstu sazeb, ani zpřísňování regulace vůči kryptoměnám v Číně a Rusku či proběhlé nepokoje v Kazachstánu.
Větších výprodejů jsme pak byli svědky například u akcií Netflix, který za uplynulý rok reportoval neuspokojivý počet nových zákazníků. Ochlazením prošel i covidový byznys ze sektoru medicíny, kde výrazně ztratily například Moderna nebo Novavax. Obecně se hlouběji do červených čísel dostal i akciový index Russell 2000, který reprezentuje akcie s menší tržní kapitalizací.
Příležitost k nákupům nebo ještě čekat?
Ze zkušenosti z minulého roku se zlevněný trh jeví jako velice atraktivní. S velkou pravděpodobností se podobný scénář následného odrazu akcií zpět na původní úrovně naplní i nyní. Přesto by bylo vhodnější volit pravidelnou investici. Nákup investic by se v nejoptimálnějším scénáři měl rozdělil do časového horizontu alespoň následujících pěti měsíců (v tomto období se spousta neznámých vyjasní). Krátkodobě může trhy ovlivnit zvrat ve vyjednáváních mezi Ruskem a Západem. Do vývoje bude promlouvat i rychlost šíření omikronu a zveřejněná inflace za další měsíce. Zásadní bude i chování americké centrální banky FED. Ta ve středu potvrdila rychlejší růst sazeb, což některé analytiky vede k očekávání prvního zvedání již v březnu. Po vystoupení guvernéra Powella americké akcie prudce propadly.
Stejně tak ale může s trhy zahýbat další zveřejňování výsledků hospodaření společností za čtvrtý kvartál. Dlouhodobě by si však všichni měli být vědomi, že akciový trh budou popohánět jiné faktory. Koncem roku se pravděpodobně přestaneme bavit o vysoké inflaci. Budeme čelit jiným výzvám, jako je vývoj a výroba čipů, transformace energetiky, budování 5G sítí a uplatňování ESG principů v investicích. Stále se má navíc mnoho sektorů zasažených covidem kam vracet. Jejich přibližování k původním tržbám může být zajímavým stimulem k akciovému růstu.
Richard Bechník, hlavní analytik Fincentrum & Swiss Life Select
