Americké hospodářství má v letošním roce vykázat poměrně solidní růst na hranici potenciálu ekonomiky. Podle prognóz řady významných institucí se měl pohybovat kolem 2,5 procenta. Poslední data však ukazují, že ekonomika již možná dosáhla svého vrcholu a ve zbývající části roku bude spíše zpomalovat. Naznačují to údaje o inflaci, HDP a zejména vývoj na trhu práce, který před takzvanými „midterms“ dělá vrásky dokonce Donaldu Trumpovi.
HDP zaostal za očekáváním
Poslední ekonomická data vyvolala mezi analytiky oprávněnou debatu o tom, zda se americké hospodářství již nenachází v sestupném trendu. Aktuální hospodářský cyklus je přitom velmi silný. Neustále jej podporují investice velkých technologických společností do umělé inteligence ve výši až 900 miliard dolarů s velmi vysokým multiplikačním efektem a zároveň značný fiskální deficit dosahující až sedmi procent HDP.
Americký reálný HDP ve druhém čtvrtletí 2026 vzrostl v anualizovaném vyjádření o 1,5 procenta po zvýšení o 2,1 procenta v prvním čtvrtletí. Výsledek byl slabší, než trh očekával. Samotná struktura růstu však vyznívá příznivěji než celkový údaj. Spotřeba a investice rostly, zatímco HDP snižovaly mimo jiné čistý export a vládní výdaje.
Trh práce ochlazuje
Další známky ochlazování přinesla v posledních dnech data z amerického trhu práce a údaje o inflaci. Americká ekonomika v červenci ztratila 23 tisíc pracovních míst, zatímco míra nezaměstnanosti dosáhla 4,1 procenta. Společně se slabší dynamikou zaměstnanosti v předchozích měsících to naznačuje postupné ochlazování pracovního trhu.
Současně přichází mírně dezinflační signál ze spotřebitelských cen. Červencová inflace vzrostla meziměsíčně pouze o 0,1 procenta a v meziročním vyjádření zpomalila z 3,5 na 3,4 procenta. Jádrová inflace klesla z 2,6 na 2,5 procenta. Výrazným proinflačním rizikem nicméně zůstávají energie, jejichž ceny jsou meziročně vyšší o 14,7 procenta.
Kombinace slabšího trhu práce a ustupujících jádrových inflačních tlaků tak může naznačovat, že americká ekonomika již překonala vrchol současného cyklu a ve druhé polovině roku začne postupně zpomalovat.
Dopady vysokých úrokových sazeb
Z mého pohledu se v ekonomice stále výrazněji projevují rekordně vysoké úrokové sazby a délka období restriktivní měnové politiky, které trvá již od roku 2022. Fed začal sazby zvyšovat v březnu 2022. V červenci 2023 se dostal na úroveň 5,25 až 5,50 procenta, na níž je ponechal až do září 2024.
Následně sice sazby postupně snížil, ale i jejich dnešní úroveň 3,50 až 3,75 procenta zůstává výrazně nad hodnotami, na které si americká ekonomika zvykla v období po finanční krizi. S relativně vysokou cenou peněz tak žije již déle než tři roky, což je v kontextu posledních přibližně 20 let velmi neobvyklé. Lze proto předpokládat, že ochlazování hospodářství bude pokračovat také ve zbývající části roku a negativně ovlivní ekonomický růst i zaměstnanost.
Kryštof Míšek, Argos Capital