„Blbá nálada“ českých spotřebitelů

Young woman at home in the kitchen in a white hoodie with a laptop, graph on the screen, upset, unhappy, cryptocurrency falls down

Podle zářijového konjunkturálního průzkumu z dílny Českého statistického úřadu došlo k poměrně výraznému zhoršení tuzemské ekonomické důvěry. Souhrnný index oproti předchozímu měsíci klesl o 4,2 bodu na hodnotu 89,2, přičemž ochlazení nálady hlásí jak spotřebitelé (o 2,7 bodu na 88,3) tak podnikatelé (o 4,5 bodu na 89,4). Celková ekonomická nálada tak přerušila předchozí dvouměsíční rostoucí trend a propadla se na nejnižší úroveň od března roku 2021.

Nejprudší zhoršení sentimentu hlásí průmyslový sektor, který aktuálně reportuje nejhorší hodnoty od června roku 2020, tedy od období pandemických lockdownů. Průmyslníci si stěžují na slabou poptávku, snižují svá očekávání od objemu produkce v nejbližších měsících, čekají pokles zaměstnanosti a jsou nuceni snižovat vlastní ceny.

Bez větších změn zůstává nálada ve stavebnictví, kde přetrvává slabá poptávka a nelepší se ani její budoucí perspektiva. Stavebníci také očekávají nepříznivou ekonomickou situaci a nízkou aktivitu v nadcházejících měsících, ovšem na rozdíl od průmyslníků nepočítají se snižováním vlastních cen, naopak.

Mírný pokles optimismu byl pozorován v odvětví obchodu, přičemž hlavním viníkem zde je zhoršené očekávání od budoucí celkové ekonomické situace.

Ochlazení reportují i poskytovatelé služeb, u kterých taktéž narostl pesimismus ohledně budoucí ekonomické situace a evidují i kosmetický pokles poptávky v nedávné minulosti.

Mrazivá pak zůstává nálada mezi českými spotřebiteli. Ti s obavami hledí na celkovou ekonomickou situaci v příštích 12 měsících, negativně hodnotí vlastní finanční situaci, ostýchají se činit významnější nákupní rozhodnutí a opět u nich mírně narostla i obava z dalšího růstu cen.

Zářijová data jsou překvapivá zhruba z jedné poloviny. Zhoršení nálady v průmyslovém sektoru bylo očekávatelné vzhledem k malátné kondici německé ekonomiky, nadále relativně drahým energiím a průběžně klesajícímu objemu nových zakázek.

Naproti tomu od českých spotřebitelů jsme si slibovali o něco lepší výsledek. Jejich mzdy již s největší pravděpodobností předbíhají inflaci a namísto předchozího trendu chudnutí české domácnosti opět začaly bohatnout. Nezaměstnanost zůstává nízká, výhled na inflaci se stabilizuje a patrně se i pomalu blíží moment, kdy Česká národní banka uvolní měnovou politiku.

Češi přesto propadli opět o něco silnějšímu pesimismu, což může souviset s předtuchou hrozícího průmyslového ochlazování, které by v krajním případě mohlo vyústit i v nárůst nezaměstnanosti. Zlepšení ekonomické situace a nálady domácností přitom mělo ve druhém pololetí poskytnout české ekonomice vzpruhu a vytlačit tuzemské HDP za letošní rok alespoň ke stagnaci. Výsledky zářijového průzkumu nelze přeceňovat, ovšem mnoho naděje v tomto směru nedávají.

Vít Hradil, hlavní ekonom CYRRUS