Eskalace konfliktu na Blízkém východě dál zvyšuje ceny energetických komodit. Ropa Brent vystoupala na 97 dolarů za barel a evropský zemní plyn je nejdražší od konce roku 2022. Rostoucí náklady na energie zároveň komplikují zotavování evropského průmyslu, přestože ekonomika eurozóny ve druhém čtvrtletí rostla rychleji, než naznačovaly původní odhady.
Ropa míří ke stovce
Z oblasti Hormuzského průlivu nadále přicházejí zprávy o útocích na ropné tankery. Cena ropy Brent proto vzrostla na 97 dolarů za barel a přiblížila se psychologicky významné hranici 100 dolarů.
Zdražování se týká také zemního plynu pro evropský trh. Jeho spotová cena překročila 70 eur za megawatthodinu a dostala se na nejvyšší úroveň od konce roku 2022.
S prodlužováním blízkovýchodního konfliktu výrazněji rostou i ceny dlouhodobějších kontraktů, které jsou důležitější pro vývoj konečných cen energií pro domácnosti. Cena dodávky zemního plynu v horizontu jednoho roku překročila 50 eur za megawatthodinu. Na této úrovni se naposledy pohybovala v roce 2023.
Koruna zůstává stabilní
Na devizové trhy zatím zdražování energetických komodit zásadní dopad nemělo. Americký dolar vůči euru nepatrně oslabil o 0,1 procenta. Také měny středoevropského regionu se vůči společné evropské měně držely poblíž svých otevíracích hodnot. Česká koruna se nadále obchodovala kolem úrovně 24,20 koruny za euro.
Průmyslová výroba klesla
Průmyslová produkce v červenci meziměsíčně oslabila v Česku i Německu. Tuzemská výroba se snížila o 1,1 procenta a odmazala tak velkou část červnového růstu o 1,4 procenta. Výsledek zaostal také za očekáváním trhu. Analytici předpokládali meziroční růst o 0,5 procenta, produkce však zůstala ve srovnání s loňským červencem beze změny. Část slabšího výsledku souvisela s tím, že letošní červenec měl o jeden pracovní den méně. Po očištění o rozdílný počet pracovních dní výroba meziročně vzrostla o 3,1 procenta.
Ve zpracovatelském průmyslu se produkce meziměsíčně snížila o 1,3 procenta. Pokles zasáhl většinu významných odvětví včetně výroby motorových vozidel. Ta proti červnu oslabila o 2,8 procenta, zatímco v předchozím měsíci vzrostla o 4,7 procenta. V meziročním srovnání zůstala produkce automobilového průmyslu vyšší o 4,7 procenta.
Německo zaostalo za odhady
Německá průmyslová produkce v červenci meziměsíčně klesla rovněž o 1,1 procenta. Trh přitom očekával zvýšení o 0,2 procenta. V meziročním srovnání je německý průmysl v horší kondici než český. Po zohlednění rozdílného počtu pracovních dní se jeho produkce snížila o 1,6 procenta.
Předstihové ukazatele přesto naznačují, že by se situace v evropském průmyslu mohla postupně zlepšovat. Podniky v posledních měsících zaznamenávají především růst nových zakázek. Přispívají k němu vyšší výdaje německé vlády, globální investice do umělé inteligence i zájem o energeticky úsporné technologie.
Výrobu brzdí drahé energie
Obnovený růst cen energií současně představuje jednu z hlavních překážek expanze evropského výrobního sektoru. Firmy navíc upozorňují na problémy v dodavatelských řetězcích, které souvisejí s pokračujícím konfliktem na Blízkém východě. Další komplikací je nízká hladina evropských řek omezující jejich splavnost. Přes tato rizika lze výhled průmyslu pro následující měsíce hodnotit jako spíše příznivý, především díky zlepšující se zakázkové situaci.
Eurozóna rostla rychleji
Konečný odhad hrubého domácího produktu eurozóny za druhé čtvrtletí přinesl vzestupnou revizi. Ekonomika vzrostla mezičtvrtletně o 0,6 procenta a meziročně o 1,2 procenta. Předchozí odhad počítal s růstem o 0,4 procenta proti předchozímu čtvrtletí a o jedno procento meziročně. Šlo o nejrychlejší mezičtvrtletní tempo od první poloviny roku 2022. V prvním čtvrtletí přitom ekonomika eurozóny stagnovala. Revize souvisela především s vývojem v Irsku, jehož údaje výrazně ovlivňuje přítomnost velkých nadnárodních společností.
Hlavním motorem růstu byly čisté vývozy s příspěvkem 0,9 procentního bodu. Export se mezičtvrtletně zvýšil o 3,4 procenta a dovoz o 1,5 procenta. Spotřeba domácností vzrostla o 0,4 procenta, zatímco fixní investice klesly o 0,1 procenta. Z jednotlivých členských zemí patřilo k nejvýkonnějším Španělsko, jehož ekonomika vzrostla o 0,7 procenta. Německo přidalo 0,3 procenta, zatímco francouzská ekonomika mezičtvrtletně stagnovala.
Další vývoj evropského hospodářství bude do značné míry záviset na cenách energií. Pokud se ropa udrží poblíž 100 dolarů za barel a zdražování plynu bude pokračovat, mohou vyšší náklady brzdit průmyslové oživení a postupně se promítnout také do spotřebitelských cen.
Zdroj: Komerční banka