Práci chceme střídat s volnem a do důchodu jít později
Možná nejsme až tak konzervativní národ, jak si o sobě myslíme. Z průzkumu NN životní pojišťovny a penzijní společnosti vyplynulo, že většina Čechů by během života ráda střídala období práce s volnem, a to i za cenu pozdějšího odchodu do penze. V mezinárodním srovnání tak patříme mezi ty vůbec nejflexibilnější. Češi se nebojí ani „sabatiklů“, tedy několikaměsíčního pracovního volna pro načerpaní další chuti do zaměstnání. Je ale potřeba myslet na dostatečné finanční zabezpečení.
Klasický životní model se odehrává na ose studium-práce-důchod a v Česku se k němu nadále hlásí polovina z více než 1 000 respondentů průzkumu NN. 40 % Čechů ale uvedlo, že už žijí tzv. vícestupňový model, který umožňuje střídání životních období práce a odpočinku.
Práce, volno, práce…
Nepracovat soustavně až do důchodu by si přálo ještě více Čechů. Při otázce na to, který z životních modelů by si lidé v ideálním případě rádi zvolili, se pro ten vícestupňový vyslovilo dokonce 48 % ku 38 % příznivců tradice. 44 % respondentů by také uvítalo, kdyby se tento model stal preferovanou variantou i na úrovni státu, a navíc by jej sami doporučili budoucím generacím.
„Jde o překvapivé zjištění, protože při obdobném průzkumu před dvěma lety se Češi vyslovili jednoznačně pro klasický model, kdy člověk po ukončení studia pracuje bez přestávky až do důchodu,“ říká Michal Korejs, ředitel produktového vývoje NN Životní pojišťovny. Za změnou podle něj stojí nejspíš to, že lidé v posledních letech začali více dbát na rovnováhu mezi osobním a pracovním životem. „Lidé v produktivním věku už nechtějí žít pouze prací, ale chtějí si užívat i čas pro sebe. Naopak jsou ale připraveni pracovat v důchodu,“ vysvětluje.
Češi na špici
V rámci všech 11 zemí zahrnutých v mezinárodním průzkumu NN jsou Češi ve svém volání po flexibilitě nejhlasitější. Na druhém místě skončili Japonci. Z téměř 12 tisíc oslovených lidí se opačně vyjádřili naopak Nizozemci, Rumuni nebo Poláci, kteří by raději volili delší penzi bez nutnosti pracovat, a to i za cenu souvislého pracovního nasazení v produktivním věku.
14 % českých respondentů mezi těmito dvěma možnostmi stále váhá, což napovídá, že by v budoucnu oba přístupy mohly dobře fungovat i vedle sebe. Prostor v pracovních „přestávkách“ by Češi dle vlastních slov nejraději využili na věci, které máme obvykle spojené až s důchodem, tj. na relaxaci, trávení času s blízkými, koníčky nebo cestování.
Cena za „nabití baterek“
Některé firmy už dnes nabízejí zaměstnancům benefit v podobě tzv. sabatiklu. Jde o neplacené volno, kdy se zaměstnanec může věnovat jiným aktivitám než práci a má zároveň jistotu, že o své místo nepřijde. „Mnoho lidí se tímto způsobem brání profesnímu vyhoření. Dle průzkumu by si ale půlroční neplacené volno mohla aktuálně dovolit pouze pětina pracujících Čechů. To je nejméně ze všech dotazovaných zemí,“ upozorňuje Korejs.
Nadšení pro vícestupňový životní model v sobě nese optimismus, že budeme fyzicky i mentálně zdraví do vysokého věku. Přestávky v kariéře ale nepomáhají tvořit rezervy na spokojené stáří, naopak z úspor často ubírají. „Stoupající průměrná délka života přestávkám v pracovní kariéře nahrává, nicméně je potřeba myslet i na stinné stránky stáří, jakými může být závažná nemoc nebo závislost na cizí péči. A ve finanční přípravě na takové situace mají Češi ještě velké rezervy,“ upozorňuje ředitel produktového vývoje NN Životní pojišťovny.
Zatímco pojištění rizika invalidity je dnes už pro většinu Čechů běžnou součástí životního pojištění, na dlouhodobou péči zatím myslí jen málokdo. „U nás v NN pojištění dlouhodobé péče trvá až do 85 let, přičemž výplata plnění probíhá až do 95 let. A čím dřív začnete, tím jsou podmínky výhodnější,“ radí Michal Korejs. S podobnou jistotou v zádech už si lidé mohou snáze užívat života v každé jeho fázi.
