Hrubý domácí produkt České republiky podle předběžného odhadu vzrostl ve 4. čtvrtletí o 3,6 % meziročně, což odpovídá 0,9 % mezikvartálně. V obou vyjádřeních tak poměrně výrazně překonal tržní očekávání. Za celý rok 2021 si tak tuzemská ekonomika připsala růst o 3,3 %, což ovšem zdaleka nestačí na vykompenzování propadu o 5,8 % z roku 2020. Mezi pozitiva aktuálního výsledku patří zotavování zahraniční poptávky, která za normálních okolností hraje pro Česko klíčovou roli, ovšem v uplynulém roce významně zadrhávala. To představuje i nadějný signál pro vstup do roku 2022.
Po sečtení výsledků za pandemické roky 2020 a 2021 ovšem bohužel nelze než konstatovat, že ekonomické škody způsobené pandemií budou v Česku patřit mezi ty nejvýraznější mezi zeměmi Evropské unie. Ačkoliv se těsně po příchodu koronaviru zdálo, že bude silná průmyslová orientace české ekonomiky výhodou – jelikož na rozdíl od služeb netrpěly průmyslové podniky plošnými uzavírkami – tato naděje se nakonec ukázala lichou. Zatímco odvětví služeb totiž po pominutí nejpřísnějších restriktivních opatření bylo schopno relativně rychlého restartu, průmyslový sektor narazil na sekundární dopady pandemie v podobě kolapsu mezinárodních dodavatelských řetězců. Tyto výpadky pak tvrdě zasáhly jak samotné Česko, tak i jeho klíčové odběratele v sousedním Německu. České ekonomice patrně nepomohla ani skutečnost, že s výjimkou první vlny z jara roku 2020 patřila často mezi ty koronavirem nejhůře zasažené, a to mnohdy dokonce ve světovém srovnání.
Výhled pro rok 2022 se naštěstí zdá být o něco optimističtějším. Z průmyslového sektoru se množí signály o postupném zlepšování situace v dodavatelských řetězcích. To by mělo nejen umožnit dokončovat rozdělanou výrobu, ale zároveň i sloužit jako silný stimul pro ekonomiku sousedního Německa, které se dosud potýkalo s obdobnými problémy, a tím zesílit zahraniční poptávku po českém zboží. Za předpokladu uklidnění epidemické situace tak pro letošní rok počítáme s růstem českého HDP poblíž 4 %.
Vít Hradil, hlavní ekonom CYRRUS
