Česko se ocitlo v „pasti středních příjmů“

Zpomalí růst mezd i životní úroveň

Česká republika se nachází v největším zlomu její novodobé historie. Vyčerpala totiž všechny dosavadní faktory růstu, ztratila své konkurenční výhody a dostala se do tzv. pasti středních příjmů. V ní se mohou ocitnout země dohánějící úroveň ekonomicky vyspělých států. Důsledkem bude dlouhodobá hospodářská stagnace, zpomalení růstu mezd a životní úrovně obyvatelstva. Vyplývá to z analýzy konkurenceschopnosti české ekonomiky, kterou zpracovala Hospodářská komora.

Česká republika do velké míry vyrostla na tom, že se otevřela zahraničním investicím a při výrobě použila technologické postupy s intenzivním výrobním faktorem práce. Všechna data ale naznačují, že převážná část konvergenčního procesu české ekonomiky k průměru Evropské unie proběhla před rokem 2008, resp. 2009, kdy se v České republice plně projevila globální finanční krize hospodářsky. Přibližování české ekonomické úrovně k průměru Evropské unie po tomto roce výrazně ztratilo na své dynamice.

Zatímco do roku 2009 došlo k přiblížení výkonnosti české ekonomiky k průměru Evropské unie o 14 procentních bodů, za celé období po tomto roce už ale pouze o 4 procentní body. Pro srovnání Polsko se od roku 2009 přiblížilo průměru Evropské unie o 20 procentních bodů. Pokud by byl současný trend vývoje zachován, nelze vyloučit, že v průběhu několika dalších let Polsko Českou republiku ekonomicky předstihne.

Podle analýzy Hospodářské komory další sbližování s úrovní vyspělejších států, a to nejen ve mzdové úrovni, již bude při současné struktuře ekonomiky velmi obtížné. „Pokud má ekonomika pokračovat v konvergenci a dosáhnout úrovně západních států, bude muset uniknout z pasti středních příjmů, tedy přesunout se k produkci s vyšší přidanou hodnotou. Za takové situace je možné zachovat konkurenceschopnost i při relativně dražší pracovní síle,“ uvedl prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.

Problémem současné české ekonomiky ale je, že generuje pouze nízkou přidanou hodnotu. V mezinárodním srovnání je vytvořená přidaná hodnota jedna z nejnižších v celé Evropské unii, České republice patří dokonce až 24. příčka z 27 států. Tuzemské ekonomice se tak zatím nepodařilo úspěšně aplikovat návod na vystoupení z pasti středního příjmu – tedy přejít na produkci s vyšší přidanou hodnotou.

Pro přesun k produkci s vyšší přidanou hodnotou bude důležitá investiční a inovační činnost jak ze strany státu, tak i soukromého sektoru. „Významnou roli ve změně tohoto trendu musí nepochybně sehrát stát. On je tím, kdo má vytvářet vhodné podmínky, které nebudou brzdit růst firem, a naopak jej budou podporovat. Vedle strategických investic do energetické, dopravní, datové a další infrastruktury zásadní roli přitom hrají investice do vědy, výzkumu a vzdělávání. Stát musí taktéž motivovat firmy k inovačním aktivitám. Například vytvořením skutečně atraktivního a předvídatelného podnikatelského prostředí v naší zemi bez dlouhých povolovacích procesů, zbytečných regulací a byrokracie,“ dodává Zajíček.