ČNB zhoršila prognózu, ale nevyloučila růst sazeb
Bankovní rada České národní banky na svém dnešním měnověpolitickém zasedání rozhodla o zachování základní úrokové sazby beze změny, tedy na úrovni 7,00 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů rady, dva naopak preferovali zvýšení repo sazby o 0,75 procentního bodu.
Jde již o třetí zasedání v řadě, na kterém se české sazby nepohnuly z místa. Naposledy vzrostly v červnu letošního roku, tedy těsně před personální obměnou v bankovní radě, kterou opustili hned tři členové, kteří v předchozím období hlasovali právě pro zpřísňování měnové politiky. Bankovní rada dnes také zopakovala, že hodlá „nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny“. To lze v žargonu ČNB chápat jako vůli nadále držet korunu uměle silnější, než by odpovídalo názoru devizového trhu. Právě kurz koruny na tuto informaci reagoval posílením, což zřejmě reflektuje skutečnost, že část trhu spekulovala na ukončení režimu intervencí, což se nepotvrdilo.
Na následné tiskové konferenci guvernér Aleš Michl zopakoval názor stávající bankovní rady, že považuje aktuální nastavení sazeb za dostatečně vysoké. Od příštího zasedání očekává diskuzi mezi stabilitou a jejich případným zvýšením. Ve směru nutnosti dalšího zpřísnění politiky by eventuálně mohl působit rychlý růst českých mezd, uvolněná rozpočtová politika české vlády či další zesílení nákladových tlaků ze zahraničí. Naopak ve směru nižších sazeb by mohla působit výraznější hospodářská recese, administrativní opatření na snížení cen energií či pokles jádrové inflace.
ČNB dnes také představila aktualizovanou čtvrtletní makroekonomickou prognózu. V ní snížila výhled na tuzemskou inflaci pro rok 2022 (15,8 oproti 16,5 %) i 2023 (9,1 oproti 9,5 %) a také na růst českého HDP v roce 2022 (2,2 oproti 2,3 %) a 2023 (-0,7 oproti 1,1 %). Naopak narostl odhad tržních úrokových sazeb v roce 2022 (6,6 oproti 6,2 %) i 2023 (7,0 oproti 5,2 %). Výrazné revize doznal výhled na kurz české koruny vůči euru, a to směrem k silnější koruně.
V souhrnu tak téměř všechny výstupy nové prognózy vyznívají oproti té předchozí dezinflačně. Nižší aktuální inflace, nižší HDP, silnější koruna, nižší HDP v eurozóně, levnější ropa. Patrně jediným důvodem, proč naopak výhled na české sazby doznal úpravy směrem nahoru, tak je předpoklad vyšší spotřebitelské i výrobní inflace v zahraničí a následné silnější reakce Evropské centrální banky.
Navzdory doporučení nové prognózy, která volala po bezodkladném růstu českých sazeb, se bankovní rada rozhodla pro stabilitu, což guvernér Michl na dotazy novinářů zdůvodnil snahou o zachování stability ekonomického prostředí. Namísto pohybu sazeb směrem nahoru a následné korekci tak bankéři zvolili „vyhlazení“. Stejný postup předpokládáme i na letošním posledním, tedy prosincovém, zasedání.
Vít Hradil, hlavní ekonom CYRRUS
