Česká národní banka (ČNB) v souladu s očekáváními analytiků a finančního trhu dnes znovu zvýšila základní repo sazbu z 0,50 % na 0,75 %. Zvýšena byla opět také lombardní sazba, a to z 1,25 % na 1,75 %, zatímco diskontní sazba setrvává i nadále na 0,05 %.
Důvody pro vyšší sazby jsou v podstatě dva. První z nich se týká významného zlepšení pandemické situace. Prodělání nemoci u velké časti populace a rostoucí míra proočkovanosti dává naději na relativně brzké dosažení stavu kolektivní imunity. Opakovat by se tak už neměly plošné uzávěry ekonomiky. S rychlým uvolněním restrikcí došlo ve druhém čtvrtletí k oživení ekonomické aktivity, i když nebylo tak silné, jak se obecně čekalo. Růst ekonomiky by měl pokračovat i ve druhém pololetí a na přelomu letošního a příštího roku lze již očekávat dosažení předkrizové úrovně agregátní produkce.
Druhým důvodem je tuzemská inflace. Ta setrvává poblíž tří procent a nad dvouprocentním cílem centrální banky se již nachází po dobu více než dvou let. Současný ekonomický vývoj je navíc spjat s řadou proinflačních rizik. Ta pramení jednak z výrazného zvýšení cen komodit a výrobních materiálů, stejně tak ale i z napjatého trhu práce.
Není tak divu, že ČNB chce úrokové sazby začít vracet zpět k běžnějším úrovním. Obává se totiž negativního vlivu na ukotvenost inflačních očekávání. Podle naší prognózy dojde ke zvýšení sazeb v letošním roce ještě v září a v listopadu. Základní repo sazba by tak koncem roku měla dosáhnout 1,25 procenta a příští rok ji již čekáme mírně nad dvěma procenty. I tak by se však měla nacházet pod tříprocentní hranicí, kterou centrální banka považuje z měnověpolitického hlediska za neutrální. To jen dokládá skutečnost, jak moc je nyní měnová politika ČNB uvolněná.
Martin GÜRTLER, ekonom Komerční banky
