Česká národní banka na květnovém měnověpolitickém jednání ponechala základní úrokové sazby beze změny. Dvoutýdenní repo sazba zůstala na 3,5 procenta, diskontní na 2,5 procenta a lombardní na 4,5 procenta. Pro zachování sazeb hlasovalo všech sedm členů bankovní rady.
Rozhodnutí bankovní rady přišlo v situaci, kdy se inflace od začátku roku 2024 pohybuje poblíž dvouprocentního cíle centrální banky. Podle nové prognózy ČNB však mají cenové tlaky v dalších měsících zesílit a inflace se bude po zbytek letošního roku pohybovat v horní polovině tolerančního pásma. Jedním z důvodů je nárůst cen pohonných hmot.
Inflace zůstává rizikem
ČNB očekává, že průměrná inflace letos dosáhne 2,2 procenta a v příštím roce 2,4 procenta. Zvýšená má zůstat především jádrová inflace, která se bude pohybovat kolem tří procent. Centrální banka proto hodnotí rizika dalšího vývoje jako proinflační.
Mezi nejvýznamnější nejistoty patří dopady déle trvajícího konfliktu na Blízkém východě. ČNB upozorňuje zejména na možné zdražování energetických komodit, které by se mohlo přímo i nepřímo promítnout do spotřebitelských cen. Současně mohou geopolitické události negativně ovlivnit ekonomickou aktivitu a finanční podmínky.
Ekonomika dál poroste
Prognóza počítá také s pokračujícím růstem české ekonomiky. Hrubý domácí produkt by se měl letos zvýšit o 2,5 procenta a v roce 2027 o 2,7 procenta.
Vývoj úrokových sazeb přitom nemusí směřovat automaticky dolů. Jarní prognóza ČNB byla konzistentní s nárůstem krátkodobých tržních úrokových sazeb ve druhém čtvrtletí letošního roku. Opětovný pokles předpokládala až v následujícím roce. Koruna by podle stejné prognózy měla zůstat přibližně stabilní.
Opatrnost zůstává na místě
Květnové rozhodnutí tak ukázalo, že bankovní rada nepovažovala za nutné okamžitě měnit nastavení měnové politiky, současně však věnovala pozornost přetrvávajícím cenovým tlakům. Klíčovým faktorem dalšího rozhodování bude především skutečný vývoj inflace a proinflačních rizik.
Pro domácnosti i firmy to znamenalo pokračování období relativně vyšších úrokových sazeb. Základní repo sazba na úrovni 3,5 procenta zůstala důležitým východiskem pro cenu peněz v ekonomice a následně také pro vývoj sazeb úvěrů či zhodnocení některých spořicích produktů.
Květnové rozhodnutí ovšem nebylo posledním posunem měnové politiky v roce 2026. Na následujícím zasedání 18. června bankovní rada repo sazbu zvýšila na 3,75 procenta.
Zdroj: ČNB