Česká národní banka dnes zvýšila úrokové sazby nad očekávání o 0,75 procentního bodu. Konsensus analytiků čekal růst sazeb o 0,5 pb, tržní sazby měly částečně zaceněnou i možnost vyššího růstu sazeb. Rozhodnutí ČNB však bylo pro trh překvapením, na což zareagovala koruna posílením pod hranici 24,6 Kč za euro. Hlavní sazba ČNB se tak dostala na nejvyšší úroveň od září roku 1999 (viz graf).
Současný ekonomický vývoj vykazuje stagflační trend, což je obecně pro centrální banky nepříjemné dilema. ČNB však dle všeho stále považuje jako prioritní boj s inflací a neobává se přílišného zpomalení reálné ekonomiky. Další směřování politiky ČNB však mohou ovlivnit i nadcházející změny ve vedení banky v polovině letošního roku. Trh po dnešním rozhodnutí čeká, že se sazby ČNB letos dostanou mírně nad hranici 6 %.
Pro dnešní rozhodování ČNB platila velmi podobná situace jako během posledního jednání koncem března. Současný vývoj je důsledkem války na Ukrajině zatížen výraznou nejistotou a má citelnější stagflační charakter, tj. jde ve směru vyšší inflace a slabšího růstu ekonomiky. Otázkou pro centrální banku tak je, jak nakombinovat utahování měnové politiky, aby plnila svůj mandát, ale na druhou stranu příliš nezchladila reálnou ekonomiku. Ta v současné situaci zažívá řadu dalších nepříznivých šoků v oblasti energeticky či nedostatku materiálů. Vzhledem k dalšímu silnějšímu růstu sazeb tak ČNB evidentně stále považuje za důležitější krotit inflaci než se obávat negativních dopadů vyšších sazeb na reálnou ekonomiku.
Dnešní růst sazeb však již letošní dvoucifernou inflaci nezvrátí, hraje se však o inflaci příštího roku. Inflace letos setrvá nad 10 % hranicí po celý letošní rok, vrcholu by mohla dosáhnout v polovině roku, a to kolem 15 %. Výhledy jsou však nyní velmi nejisté a budou do velké míry záležet na dalším vývoji válečného konfliktu a na energetickém trhu.
Jakub Seidler, hlavní ekonom ČBA
