V Evropě ji měla 15. nejnižší
Česko si v červenci v evropském žebříčku inflace pohoršilo. Ze 41 sledovaných zemí ji mělo 15. nejnižší, zatímco v červnu byla inflace v ČR jedenáctá nejnižší.
Vyplývá to z aktuální analýzy investiční platformy Portu. Meziroční inflace v Česku v červenci zrychlila na 2,2 procenta, zatímco v červnu spotřebitelské ceny rostly o dvě procenta, oznámil ČSÚ.
Nejvyšší inflaci v Evropě mělo nadále Rusko, kde vzrostla na 9,1 procenta. Vysokou inflaci měl i Island se 6,3 procenta, Bělorusko s 5,5 procenta a Rumunsko s 5,4 procenta, uvedl analytik Portu Marek Pokorný.
Ze sousedních států byla inflace vyšší ve všech státech kromě Slovenska. V Rakousku aktuálně činí 2,9 procenta, v Polsku 4,2 procenta, Německu 2,3 procenta a na Slovensku 2,1 procenta. Nejnižší byla naopak inflace v Lotyšsku s 0,7 procenta, následovala Litva s 0,9 procenta a Dánsko s 1,1 procenta.
V červenci překvapivě vzrostla inflace v eurozóně na 2,6 procenta, zatímco se čekal pokles na 2,4 procenta. Meziroční růst cen energií na 1,3 procenta z červnových 0,2 procenta a jádrová inflace na 2,9 procenta podle Pokorného naznačují, že tlak na zvyšování cen pokračuje a inflace v jednotlivých zemích vykazovala rozdílné trendy. Například ve Španělsku inflace klesla, zatímco v Itálii prudce vzrostla.
V USA zatím dostupné údaje o inflaci za červenec nejsou. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen ve Spojených státech v červnu zpomalilo na tři procenta z květnových 3,3 procenta. Mimo pokles inflace ochlazuje i trh práce a začíná se objevovat důvěra v to, že inflace plně míří ke svému dvouprocentnímu cíli, dodal analytik.
Meziroční míra inflace v Číně se v červenci 2024 vyšplhala na 0,5 procenta z červnových 0,2 procenta, čímž překonala tržní prognózy 0,3 procenta a poukázala na nejvyšší hodnotu od února. Šlo také o šestý měsíc spotřebitelské inflace v řadě, protože Peking zvýšil stimulační opatření na podporu spotřeby, upozornil Pokorný.
Text ČTK, foto Freepik