ČR zatím stále ještě inflačním „premiantem“

S osmi procenty skončila ČR na prvním místě inflačního žebříčku EU. Dokonce i Maďarsko, které navzdory cenovým „inovacím“ zažilo silnou inflační vlnu, bylo tentokrát za námi. Stejně jako u národní, tak u této – harmonizované – inflace svoji roli sehrál tzv. energetický úsporný tarif, takže výsledky inflace za poslední letošní kvartál nemá až tak smysl přeceňovat.

Podstatnější jsou trendy, a ty vyznívají mnohem pozitivněji než prezentovaná data. Konkrétně jádrová harmonizovaná inflace v ČR tentokrát poklesla pod hranici šesti procent a z ní vypočtené inflační momentum se už nachází pod trojkou. Je to vlastně takový tachometr, který nebere v úvahu srovnávací základy z loňského roku, ale říká, jak vypadá inflace v posledních třech měsících po přepočtení na roční bázi.

Z pohledu posledních tří měsíců je vidět, že má ČR stále problém s růstem cen služeb, zatímco u zboží, a dokonce u potravin, se situace vyvíjí příznivěji. Pomalu dokonce brzdí dokonce i růst nájemného.

Vzhledem k tomu, že v lednu odezní efekt loňského přecenění cen energií, inflace na začátku příštího roku – a to jak národní, tak harmonizovaná – nejspíš poklesne ke třem procentům. Tím se zcela uzavře kapitola postcovidové inflační vlny, po které nám ovšem zůstanou ceny v průměru o 36 % vyšší než před covidem.

S důsledky v podobě ztráty reálné kupní síly zaměstnanců se ekonomika ovšem může vyrovnávat ještě tři následující roky. Alespoň z pohledu HDP by se však už mohla v příštím roce dostat na předcovidovou úroveň, tedy jako poslední.

Petr Dufek, hlavní ekonom Banky CREDITAS