S lednovou meziroční harmonizovanou inflací ve výši 19,1 % ČR obsadila třetí příčku v rámci EU. První příčku zcela jednoznačně získalo Maďarsko, které loni experimentovalo s cenovými regulacemi, nicméně inflaci tam přesáhla už 26 %, druhé je Lotyšsko s 21,4 %.
Stejně jako v případě již dříve oznámené národní inflace sehrál roli úsporný energetický tarif, který nám inflaci zkresloval po dobu tří posledních měsíců loňského roku. Nyní, kdy se již do inflace započítaly reálné ceny elektřiny, získala ČR bronzovou příčku.
Česká inflace je široce rozprostřená, nicméně stojí za ní především bydlení, kde se kumulují všechny možné negativní tendence. Zdražování energií, tepla, vody, růst nájemného apod.
V jistých položkách je nicméně ČR i nadále v rámci současné inflace lídrem. Příkladem je nejenom tradičně nejrychleji zdražující oblečení v rámci celé unie, ale i počítačů, domácí elektroniky a nepřekvapivě – s ohledem na situaci na trhu – i vajec.
Zatímco v ČR inflace kulminovala, v celé EU a eurozóně přitom inflace v lednu už mírně poklesla. V EU na 10 %, v zemích eurozóny na 8,6 %. Je stále výrazně nad cílem ECB, takže o nějakém uspokojivém vývoji nemůže být řeč. Zvlášť když se jádrová inflace opět zvýšila, tentokrát na 5,3 %. ECB proto bude pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb i ve druhém čtvrtletí letošního roku.
Březnové padesátibodové zvýšení ECB už jasně avizovala, nicméně ani to nebude stačit k rychlejšímu zvládnutí inflace. Nejde totiž pouze o energie, ale svižně zdražuje i spotřební zboží a další služby. Naproti tomu ČNB, která má repo sazbu na úrovni 7 % (ECB na 2,50 %) nejspíše ponechá své sazby beze změny.
Petr Dufek, hlavní ekonom Banky CREDITAS
