Dubnová inflace zrychlila z březnových 2,3 % na 3,1 %, což bylo nad očekáváním trhu i ČNB ve výši 2,7 %. Zrychlení cen bylo oproti březnu do velké míry taženo růstem cen pohonných hmot z titulu vyšších cen ropy a nižší srovnávací základny z minulého roku. Kromě toho však nad očekávání zrychlily také ceny potravin a alkoholických nápojů. Inflace by měla zůstat zvýšená i v květnu, poté by však měla začít opět zpomalovat. Za celý letošní rok se však bude velmi pravděpodobně pohybovat nad 2,5 %, podstatný však bude vývoj cen po otevření ekonomiky.
Ceny pohonných hmot v dubnu oproti březnu vzrostly o necelá 3 %. Jde sice ve srovnání s březnem o poloviční meziměsíční růstu, meziroční dynamika však citelně zrychlila, a to z březnových 1,2% na 16 %. Za tím stojí především nízká srovnávací základna z minulého roku, kdy po propuknutí pandemie koronaviru propadly ceny ropy a následně ceny pohonných hmot. Ty byly nejnižší právě ve druhém čtvrtletí minulého roku, což bude v letošním druhém čtvrtletí tlačit meziroční inflaci výše a meziroční růst cen pohonných hmot bude v rozmezí 15-20 %. Zatímco tak ceny pohonných hmot ještě v únoru meziroční inflaci snižovaly o 0,3 procentního bodu, v březnu již přispívaly mírně k jejímu meziročnímu růstu a v dubnu činil příspěvek již téměř 0,6 procentního bodu. Byly to tak zejména ceny pohonných hmot a jejich nízká úroveň v minulém roce, které stály za dubnovým zrychlením inflace (viz tabulka).
Nad očekávání však rostly v dubnu také ceny potravin, které namísto očekávaného meziměsíčního poklesu vzrostly o 0,8 %. A také ceny alkoholických nápojů a tabákových výrobků v dubnu vzrostly výrazněji (tabákové výrobky o téměř 2 %, lihovin o 2,4 %). Tyto položky však jsou poslední dobou více rozkolísané a je velmi obtížné odhadnout jejich vývoj, v příštích měsících mohou naopak zpomalit, ačkoli výhled na růst cen potravin se v letošním roce spíše zvyšuje. Meziroční růst cen služeb v dubnu mírně zrychlil z 2,6 % na 2,8 %, což je obdobná hodnota jako v prosinci minulého roku.
Inflace v letošním roce zrychluje globálně, za čímže stojí řada faktorů, mnoho z nich jsou však spíše nabídkového charakteru a souvisí s výpadky v dodavatelských řetězcích následkem pandemie. Svou roli hraje také nízká srovnávací základna z minulého roku zejména u ceny ropy, která letos citelně zvyšuje meziroční růst cen pohonných hmot. V Německu se tak letos očekává inflace poblíž 3 %, v eurozóně kolem 2 %, což je cíl ECB. Centrální bankéři ECB však tento růst cen v letošním roce vnímají jako přechodný a neplánuji na něj reagovat utahováním měnové politiky.
Naopak ČNB na svém jednání minulý týden potvrdila, že letos začne úrokové sazby zvyšovat. Inflaci pro letošní rok přehodnotila z původních 2 % na 2,7 %, pro příští rok pak na 2,4 %, což ale již bere v potaz zpřísňování měnové politiky v druhé polovině letošního roku, jinak by byla ještě vyšší. Obecně jsou však odhady budoucí inflace v současné době poměrně nejisté a inflace může nakonec překvapit oběma směry, jelikož dopad pandemie koronaviru může přinést řadu protichůdných efektů. Prozatím navzdory původnímu očekávání přinesla pandemie spíše proinflační vlivy a znovuotevření ekonomiky může vytvářet další prostor pro zvyšování cen.
Jakub Seidler, hlavní ekonom pro ČR, ING Bank
