Ekonomiky zemí střední a východní Evropy letos porostou o 2,7 procenta a příští rok o 2,9 procenta, vyplývá to z analýzy skupiny UniCredit. Mezi analyzovanými zeměmi byly Bulharsko, Chorvatsko, Česko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko.
„Největší hnací silou růstu bude nadále soukromá spotřeba, k čemuž v tomto roce přispějí veřejné investice a v roce 2025 se očekává oživení kapitálových výdajů. Čistý vývoz podpoří hospodářský růst až v budoucím roce,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit pro střední a východní Evropu Dan Bucsa. Kupní síla domácností ve střední a východní Evropě v letošním druhém pololetí a v roce 2025 podle něj dál poroste.
Země jako Maďarsko, Slovensko, Polsko, Rumunsko a Turecko budou podle ekonoma muset snížit své rozpočtové deficity, ale ani zdaleka nedosáhnou hranice tří procent HDP. Fiskální rizika jsou ve všech ostatních zemích střední a východní Evropy omezená. „V případě, že nedojde ke zpřísnění fiskální politiky, vidíme riziko snížení ratingu státu v Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku,“ dodal.
Ekonomové UniCredit míní, že centrální banky mají v současné době opatrnější postoj kvůli přetrvávajícím inflačním tlakům v prostředí uvolněné fiskální politiky a silné spotřebitelské poptávky. Trhy však podle nich nyní možná podceňují snížení sazeb v roce 2025.
Očekávají, že maďarské předsednictvo v Radě Evropské unie bude upřednostňovat rozšiřováni EU na západní Balkán, snižování migrace do EU a zvyšování konkurenceschopnosti. Západní Balkán má podle nich historickou příležitost reformovat se, získat eurofondy a v dlouhodobějším horizontu vstoupit do evropské celní unie a zlepšit svůj rating. Reformní úsilí je zatím slabé, ekonomové UniCredit považují Černou Horu za lídra v rokováních.
Mezi hlavní rizika v makroekonomickém scénáři skupiny patří zastavení energetické transformace ve střední Evropě, politické boje oddalující přijetí eura v Bulharsku a slabé snahy v zavádění reforem před demografickým poklesem na konci desetiletí.
Zdroj: ČTK