Ekonomika zemí EU výrazně zpomaluje, ale ani ve třetím čtvrtletí ještě neskouzla do recese. A to navzdory extrémní inflaci, která láme jeden rekord za druhým.
Podle dnes zveřejněných předběžných údajů Eurostatu se HDP zemí EU i eurozóny ve třetím kvartále zvýšil ve srovnání s druhým čtvrtletím o 0,2 %. Jde sice o výrazné zpomalení oproti číslům, na které byla unie dříve zvyklá, avšak stále jde o pozitivní výsledek, za kterým stojí především velké země. Německý růst dokonce díky spotřebě tamních domácností zrychlil z 0,1 % na 0,3 %. Pokles tak zaznamenala pouze Belgie, Lotyšsko a Rakousko. Dlužno dodat, že aktuální data vycházejí z výsledků pouze jedenácti zemí, včetně ČR, která svoje číslo představí oficiálně až zítra.
Samozřejmě nelze příliš hodnotit aktuální předběžná čísla, protože nejsou známy žádné podrobnosti, ani nelze vyloučit jejich zpřesnění jedním či druhým směrem. V době, kdy stále více tyto země řeší energetické problémy, čelí extrémní inflaci a oslabuje celkový růst poptávky v zahraničí, je ovšem jakékoliv kladné číslo dobrým výsledkem.
Pravděpodobnost, že se podaří udržet ekonomický růst i v závěru roku je ovšem poměrně malá. Jak naznačují soft ukazatele – důvěrou počínaje, PMI konče – signálů útlumu je čím dál více, a nepřicházejí pouze z průmyslu, ale i ze služeb, které měly být postcovidovým tahounem.
Problémem je i vysoká inflace, která v zemích bez indexace mezd nebo velkorysé státní podpory snižuje kupní sílu obyvatel.
Podle předběžných dat totiž inflace v eurozóně v říjnu vystoupala na nové historické maximum 10,7 %. Na jejím růstu se nepřekvapivě podílejí především energie, k nimž se ovšem přidaly i potraviny a další spotřební zboží, jehož ceny reflektují vysoké vstupní náklady na suroviny, energie a dopravu. Nahoru míří i ceny služeb, nicméně jejich tempo zatím vzrostlo jen na 4,4 %.
Rekordmany zůstávají pobaltské země, kde však inflace ustupuje z dřívějších maxim. V ostatních zemích, včetně Německa ovšem dál narůstá. Němci mají za sebou druhý měsíc dvouciferné inflace, a tentokrát jim ceny rostou v průměru už o 11,6 %
Vzhledem k tomu, že na maximu je i jádrová inflace (5 %) asi nelze předpokládat, že by ECB měla brzy zařadit zpátečku. Po zvýšení sazeb v minulém týdnu proto bude následovat další už v prosinci. Na dvouciferných úrovních se může inflace v eurozóně udržet až do začátku příštího roku.
Petr Dufek, hlavní ekonom Banky CREDITAS
