Ty by se mohly dostat nad plánovanou úroveň
Inflace v USA vykázala třetí měsíc po sobě mírné známky poklesu, avšak stále se dle očekávání mohutně nachází nad 2 % inflačním cílem Fedu, což rozhodně není uspokojivé. Americká centrální banka tak včera již počtvrté za sebou zvýšila úrokové sazby o 75 bazických bodů na rozmezí 3,75 % až 4 % ve snaze snížit poptávku po zboží a službách. Na dalším zasedání v prosinci chce Fed zvyšovat mírněji, bude však záležet na vývoji inflace a důležitých makrodatech z trhu práce.
Inflace v USA opět mírně klesla, ale nepotěšila
Oproti srpnu klesla zářijová inflace o desetinu na 8,2 %. Trh byl však lehce optimističtější, když čekal pokles na 8,1 %. Její přetrvávající vysoká hodnota tak tvůrce měnové politiky nadále utvrdila ve svém jestřábím postoji ohledně zvyšování sazeb. Hnacími motory inflace ve Spojených státech byly dle očekávání ceny energií (19,8 %) a potravin (11,2 %), které ve srovnání se srpnem vykázaly pomalejší tempo růstu. V předchozím měsíci byly energie meziročně dražší o 23,8 % a potraviny o 11,4 %.
Trh znepokojil především vývoj jádrové inflace, ve které nejsou započítány ceny energií a potravin. Tu se v září zchladit nepodařilo a ve srovnání se srpnovými 6,3 % meziměsíčně vzrostla na 6,6 %.
Šéf Fedu Jerome Powell včera při své tiskové konferenci uvedl, že sazby budou muset jít výše, než se původně předpokládalo, což by již znamenalo hranici 5 %. Fed však vezme do úvahy zpoždění, se kterým měnová politika inflaci a ekonomiku ovlivňuje.
Před nadcházejícím prosincovým zasedáním budou zveřejněna důležitá makrodata, která budou mít na rozhodnutí o sazbách zásadní vliv. Powell dodal, že další zvýšení může být mírnější, ale zdůraznil, že uvažovat o pauze ve zvyšování sazeb zatím nepřipadá v úvahu.
Napjatý trh práce a růst HDP ke zvyšování sazeb podněcuje
Trh práce v USA je zatím nadále velmi silný, a v září rozhodně nevykázal známky ochlazení. Poptávka po pracovnících stále převyšuje počet nezaměstnaných, kteří hledají práci. Počet nezaměstnaných v USA v září dosáhl 5,75 milionu, otevřelo se však 10,7 milionu pracovních míst. Pracovní trh tak zatím stále nesignalizuje, že by se v USA měla rapidně zvýšit nezaměstnanost, což podpořilo obavy o další agresivní zvyšování sazeb ze strany Fedu. Americké firmy mají zkrátka nadále zájem o nové pracovníky, a to i přes tlaky na růst mezd a drahé peníze.
Jestřábí rétoriku americké centrální banky může živit i růst amerického HDP, který zvrátil klesající trend z první poloviny roku, když ve třetím kvartálu vzrostl o 2,6 % nad očekávání. Tento růst však nutně neznamená, že se USA automaticky vyhne recesi.
Sazby zvyšovala i ECB
Oproti srpnovým 9,1 % se inflace v eurozóně zvýšila na 9,9 %, čemuž negativně dopomohl především 40% růst cen energií, tedy hlavně zemního plynu a elektřiny. Potraviny rostly tempem 11,8 %. Problémem nadále zůstávají dodavatelské řetězce, ale i obnovená poptávka po propuknuté pandemii, kterou chce ECB snížit.
Rada guvernérů se tak potřetí za sebou rozhodla zvýšit sazby o 75 bazických bodů, stejně jako na předchozím zasedání v září. S účinností od 2. listopadu se tak hlavní sazba posunula na 2 % a depozitní na 1,5 %.
Vysoká inflace zkrátka snižuje reálné příjmy obyvatel a vyvolává tlak na růst nákladů podniků. Rada guvernérů je proto připravena využít veškeré nástroje k tomu, aby navrátila inflace dosáhla svého střednědobého cíle v podobě 2 %, stejně jako americký Fed.
Marek Pokorný, analytik Portu