Finančně negramotných je 15 procent českých patnáctiletých žáků, nedosáhli základní úrovně finanční gramotnosti. Vyplývá to z mezinárodního testování PISA, které ve 20 zemích a regionech provedla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Je to o pět procentních bodů více než před deseti lety, kdy se Česko zúčastnilo testování finanční gramotnosti v PISA poprvé.
Nejvyšších dovednostních úrovní, tedy čtvrté a páté, dosáhla naopak více než třetina českých patnáctiletých žáků. Celkově byl výsledek českých žáků nadprůměrný. Výsledky za Česko dnes představil ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
„Když se díváme na výsledky ze všech šetření s tím pohledem na vzdělávací systém, tak jsme průměrní nebo nadprůměrní. Ale ten výsledek nám zajišťuje jen velmi úzká skupina žáků,“ řekl Zatloukal. Dosažená úroveň finanční gramotnosti českých patnáctiletých žáků je přibližně stejná jako před deseti lety. Cílem testování, do kterého se v roce 2022 zapojilo 14 států a regionů OECD a šest partnerských zemí, bylo porovnat finanční chování a znalosti patnáctiletých studentů. Nejlepších výsledků dosáhli studenti ve Vlámsku, Dánsku, Kanadě, Nizozemsku. V Česku se do testování podle Zatloukala zapojilo 2213 žáků ze 418 škol.
„Základní úroveň je charakteristická tím, že žáci dokáží řešit záležitosti z oblasti financí, které se jich bezprostředně týkají. To znamená, že jsou schopní si naplánovat svůj rozpočet, jsou schopní rozeznat nějaké podvodné finanční nabídky nebo podezřelé,“ řekl Zatloukal. Už si ale podle něj neodkáží spočítat například náklady na úvěr nebo úrok ze spořícího účtu.
Důležité je podle Zatloukala zastoupení žáků v různých úrovních gramotností z pohledu oborů škol, na kterých studují. „Máme téměř 40 procent žáků, kteří jsou finančně negramotní, a to ve skupině žáků v oborech středního odborného vzdělání bez maturitní zkoušky,“ řekl Zatloukal. Zároveň u žáků gymnázií se 30 až 40 procent žáků nachází v nejvyšší dovednostní úrovni, uvedl.
Inspekce vyhodnotila také dotazníky, které se zabývaly postoji žáků. U žáků středních odborných učilišť bez maturity se podle Zatloukala projevují další rizikové faktory, jako je například impulzivní finanční chování. Tito žáci podle něj například raději utrácí než dlouhodobě spoří. Podle Zatloukala je potřeba se zaměřit na tyto žáky již na základní škole, když se ví, že nebudou pokračovat na maturitní obory.
Vliv na finanční gramotnost žáků má i jejich rodinné zázemí, podobně jako u dalších testovaných gramotností. Jen 70 procent žáků z chudších rodin uvedlo, že ví, jak hospodařit se svými penězi. U žáků z bohatších rodin je to 80 procent, uvedla v národní zprávě k testování PISA Česká školní inspekce.
Výuka finanční gramotnosti by se podle odborníků měla posilovat více na školách, které navštěvují žáci ze znevýhodněných rodin. Jde například o střední odborné školy bez maturity nebo školy ve vyloučených lokalitách, uvedli. Podle Zatloukala je potřeba, aby se témata spojená s finanční gramotností řešila nejen v matematice ale i v dalších předmětech.
Zdroj: ČTK