Finanční rezervy nemá 14 % Čechů, dalších 17 % má úspory nižší, než je měsíční příjem jejich domácnosti. Vyplývá to z průzkumu, který pro Home Credit udělala agentura STEM/MARK.
Mít finanční rezervu alespoň několika platů pro případ nečekaných výdajů nebo krátkodobého výpadku příjmu je podle průzkumu pro velkou část Čechů zcela nereálné. „Téměř třetina dotázaných nemá k dispozici na horší časy ani tolik peněz, kolik činí měsíční příjem jejich domácnosti. Plných 14 procent z nich nemá vůbec žádnou finanční rezervu. Naopak 22 procent má peněžní rezervu více než pěti měsíčních příjmů rodiny,“ uvedl analytik Home Creditu Jaroslav Ondrušek.
Ve srovnání s rokem 2023 vyhodnotilo 48 procent dotázaných své úspory jako o trochu nižší nebo výrazně nižší. Stejně jako loni je na tom zhruba třetina respondentů. Naopak téměř pětina Čechů je na tom s penězi lépe, 19 procent si meziročně polepšilo, výrazně pět procent z nich.
Těch, kteří pravidelně neušetří žádné peníze, je 12 procent. Desetina Čechů ušetří do tisícovky, dvě 11procentní skupiny si odkládají z měsíčního příjmu domácnosti 2000 nebo 3000 korun. Dalších 13 procent respondentů si na horší časy spoří 3000 až 5000 korun. Tři Češi ze sta naspoří měsíčně 30 000 korun a víc.
Pozitivní zprávou je podle průzkumu to, že proti roku 2023 je v Česku o něco méně lidí, kteří nejsou schopni ušetřit ani stokorunu. Loni jich bylo 17 procent, tedy o pět procentních bodů více než letos. Mírně se také zvýšil o dva až tři procentní body počet těch, kteří mají v rezervě alespoň tří až pětiměsíční příjem, dodal Ondrušek.
Za největšího uchovatele svých peněz Češi považují nemovitosti. Nejčastěji peníze, které neutratí, posílají na spořicí účet, činí tak dvě třetiny lidí. Pokud investují, což dělá stále menšina, je to prostřednictvím investičních fondů do akcií a do nemovitosti. V žebříčku oblíbenosti figurují také investice do kryptoměn, které jsou srovnatelné s investicemi do umění, vín a jiného alkoholu nebo sběratelských předmětů.
Ačkoliv si 44 procent oslovených Čechů nikdy nedělalo a nedělá rodinný rozpočet, tři čtvrtiny z nich, si myslí, že mají dobrý přehled o výdajích domácnosti. Šest procent netuší, jaké výdaje má, což se nevyplácí v případě nečekaných plateb.
„Pokud je to jen trochu možné a rodinná kasa to dovolí, je třeba udržet očekávané měsíční příjmy a výdaje alespoň v mírném plusu ve prospěch příjmů. Nečekané výdaje často mohou překvapit v nejméně vhodnou dobu. Proto je dobré si například z každé výplaty odkládat předem stanovenou částku, třeba pět až deset procent, na horší časy,“ doporučil ombudsman klientů Home Creditu Miroslav Zborovský. Dodal, že když se pak například porouchá auto, pračka nebo notebook, je možné úspory použít na pokrytí alespoň části těchto nákladů.
Text ČTK, foto Freepik