S Martinem Šerákem, Senior Associate v advokátní kanceláři Taylor Wessing Česká republika, kde je významným členem týmu Banking & Finance, jsme si povídali nejen o aktuálních trendech v bankovním a finančním sektoru.
Probrali jsme rovněž důsledky vysoké ceny peněz v Česku nebo jak se bude vyvíjet legislativa a regulace ve financích. Zeptali jsme se i na vliv technologických inovací na finanční sektor a právní služby v této oblasti.
Co vás vedlo k rozhodnutí věnovat se právu? Byla to vaše vysněná kariéra, nebo jste se k ní dostal postupně?
Nestojí za tím žádný velkolepý příběh. Pokud se bavíme obecně o právu, určitě to nebyla „vysněná“ kariéra v klasickém slova smyslu. Byla to spíše kombinace souhry okolností a intuice.
Existoval někdo, kdo vás během vaší kariérní cesty inspiroval, nebo nějaká zásadní zkušenost, která vás ovlivnila?
Na začátku kariéry vás hodně formuje váš mentor či mentoři – a na ty jsem měl štěstí. Zkušenosti sbíráte postupně celý život, takže je to mozaika složená z celé řady střípků, které představují především různé transakce a právní poradenství, na kterých dále stavíte. Vliv se projevuje spíše s odstupem prostřednictvím celku než jednorázovou zásadní zkušeností.
Jaké klíčové zkušenosti ze svého studia nebo z praxe považujete za nejvíce přínosné pro svoji kariéru?
Nejvíce přínosné bylo LL.M. studium v San Francisku a příprava na newyorské advokátní zkoušky. Tento program je skvělý tím, že strávíte rok studia mezi americkými studenty, sestavíte si vlastní rozvrh jako oni a máte stejné povinnosti. Skutečné zkušenosti ale sbíráte až prací a řešením konkrétních problémů – to vás posune dál než jakákoli škola.
Je nějaká rada, kterou byste dal studentům práva, kteří by se chtěli věnovat finančnímu právu nebo pracovat v mezinárodní právní firmě?
Měl bych asi spíše obecnější doporučení – zkusit si během studia, nebo klidně i na začátku postgraduální kariéry, více právních oblastí, než se upínat na jedinou oblast, protože občas se představy nemusí úplně potkávat s realitou a skutečnou náplní práce, a specializaci volit až podle zkušeností.
A na začátku profesní kariéry je moje doporučení najít si práci pod mentorem, který vám má co předat a může vás posunout dál, a to i za cenu, že váš work-life balance nebude dočasně tam, kde byste ho rádi viděli.
Jaká jsou specifika práce s českými a zahraničními klienty v oblasti bankovnictví a financí? Jak se liší jejich potřeby a očekávání?
Osobně nevnímám nějaké zásadní rozdíly mezi českou a zahraniční klientelou, vyjma případů, kdy musíte mít kvůli časovému posunu call v osm hodin ráno. Nejsem úplně ranní ptáče, takže tam ten rozdíl vnímám poměrně intenzivně.
Ve skutečnosti ohromně záleží na konkrétní osobě klienta, či možná lépe řečeno osobách jednajících za klienta v dané věci, zda jde o transakční poradenství nebo z oblasti regulatoriky, zda zastupujete dlužníka nebo věřitele a podobně. Váš vztah s klientem, a tím pádem i vaši perspektivu samozřejmě utváří i to, zda se bavíme o jednorázovém poradenství nebo práci pro dlouhodobého klienta.
Tím neříkám, že zde žádné rozdíly nejsou, protože jazykový a kulturní background samozřejmě hraje roli. A český klient bude mít většinou pochopitelně lepší povědomí o českém právním prostředí a kultuře než zahraniční klient, což má v důsledku vliv i na okruh témat, která musíte s klientem potenciálně řešit.
Jaké trendy nyní vidíte v oblasti bankovnictví a financí v České republice? Jak se situace v tomto sektoru změnila za poslední roky?
Oblast bankovnictví a financí se změnila naprosto zásadně. Člověk má občas tendenci brát současný stav jako něco, co bylo vždy, a ani si neuvědomuje, jak dynamická je to oblast. Stačí se přenést několik let nazpět, kdy jsme neměli k dispozici samozřejmosti typu internetového bankovnictví v mobilu. Marně bychom hledali funkci instantní platby, v obchodě platili přes Apple Pay, před dovolenou šli do směnárny namísto rychlé směny přes Revolut… A takto bych mohl pokračovat dál a dál.
Fintech je za mě tedy určitě tou nejvýznamnější hybnou silou, která proměnila do té doby velmi konzervativní prostředí bankovního sektoru. Ve spojení s liberalizací bankovního trhu a vstupem nových hráčů z fintechového prostředí se ohromně změnila dynamika, a bankovním domům a dalším tradičním finančním institucím za poměrně krátkou dobu vyrostla schopná konkurence.
To samozřejmě podnítilo potřebu inovovat i na straně bank, primárně v oblasti retailového bankovnictví, jak ilustrují některé z příkladů, které jsem zmínil. Zrovna v této oblasti si podle mého názoru Evropa vede ve světovém srovnání velmi dobře.
Ještě něco dalšího?
Momentálně je největším tématem cena a dostupnost peněz. Byť dochází k určité, zatím velmi pozvolné korekci, úrokové sazby kolem tří procent zní z dnešního pohledu zatím stále jako sci-fi. Tento stávající „new normal“ má samozřejmě nepřeberné množství konsekvencí a spolupůsobí na formování nových trendů.
Už teď ale všichni vidíme, že vysoká cena peněz v Česku dále přibrzdila dostupnost vlastnického bydlení. To nastoluje nový trend změny poměru vlastnického a nájemního bydlení ve prospěch toho nájemního.
O tom, že toto bude pokračovat i ve střednědobém a možná i dlouhodobém výhledu, osobně vůbec nepochybuji, protože než se Praha stane v oblasti politiky bytové výstavby Vídní a české stavební předpisy se konečně dostanou do 21. století, tak už budeme ve 22. století. To bude mít pravděpodobně i vliv na to, jak budou lidé nakládat s úsporami, tedy kam budou investovat. Češi jsou dobře známí tím, že jsou v globálu konzervativní investoři, tj. pod pojmem investice byl v 90 procentech míněný nákup investičního bytu.
To ale v této nové situaci nebude pro většinu lidí dost dobře možné, protože jim banky prostě nepůjčí. Takže úspory budou muset buď investovat jinam, třeba do akcií, nebo to povede ke vzniku nových způsobů financování nemovitostí, jako jsou třeba vícegenerační hypotéky.
Má to samozřejmě i zrcadlový efekt na straně financování nových developerských projektů, protože poslední dobou jsme mohli vidět, že banky nebyly z logických důvodů ochotné financovat nové projekty, nebo minimálně ne v poměru, který byl před pár lety standardem, což vedlo k nárůstu alternativních způsobů financování. To je také trend, který do budoucna určitě bude pokračovat.
Jaký vliv mají podle vašeho názoru technologické inovace, například blockchain nebo umělá inteligence, na finanční sektor a na právní služby v této oblasti?
Jak jsem již naznačil, vliv technologických inovací je zejména na oblast finančních služeb ohromný. Technologické inovace v této oblasti prošly za posledních deset let velkou revolucí a vedly ke vzniku spousty služeb a platforem. Mohla tak vzniknout nová aktiva, ať už jde o kryptoměny, NFT nebo další kryptoměnová aktiva. Stejně tak odstranily spoustu bariér, například v oblasti investování.
Do budoucna vliv technologií v tomto ohledu nepochybně dále poroste, a to především díky AI, která má ohromný potenciál tuto oblast dále transformovat. Pokud si dneska říkáte, kdy naposledy jsem musel pro vyřízení svých finančních záležitostí do banky osobně, tak za pár let bude stejně legitimní se ptát, kdy naposledy jsem pro vyřízení svých finančních záležitostí potřeboval komunikovat s člověkem.
Co se týká právních služeb, neočekávám, že v horizontu následujících deseti let způsobí umělá inteligence nějakou zásadní revoluci. Tím neříkám, že tuto oblast nebude měnit, ale to tempo bude výrazně pomalejší.
Jaké právní výzvy mohou s technologickými inovacemi souviset, a jakým směrem se podle vašeho názoru bude legislativa v této oblasti vyvíjet?
Těch výzev je celá řada, ale myslím, že mezi ty hlavní patří právě otázka implementace umělé inteligence, a s tím související otázky v oblasti zajištění kybernetické bezpečnosti, rozpoznání „deep fakes“ a řadu dalších. Jedním z ústředních právních témat je otázka odpovědnosti za využití AI, které se pozvolna dostává i do rozhodovací praxe soudů.
Určitě můžeme očekávat kontinuální regulaci této oblasti, právo je koneckonců primárně reaktivní nástroj. Myslím, že tou skutečnou výzvou je ale otázka, do jaké míry máme technologické inovace regulovat, aniž bychom tím brzdili další rozvoj.
Máte nějakou představu, kam se v České republice bude vyvíjet právní regulace v oblasti financí v horizontu několika let?
V posledních letech v této oblasti zjevně dominuje normotvorba Evropské unie a tento trend nepochybně bude přetrvávat, ba dokonce zesilovat, ať už jde o otázky týkající se AI, kyberbezpečnosti, ESG, regulaci krypto aktiv, AML předpisů atd. To ve zkratce znamená více regulace a více povinností s vyšší frekvencí, než tomu bylo doposud.
Jana Chuchvalcová
***
Martin Šerák, Senior Associate v Taylor Wessing Česká republika
V této advokátní kanceláři je významným členem týmu Banking & Finance. V rámci tohoto týmu poskytuje národním i mezinárodním klientům široké právní poradenství, a to nejen v oblasti bankovnictví a financí, ale i v korporátním právu, fúzích a akvizicích a kapitálových trzích.
Martin disponuje prestižním akademickým zázemím (LLM a PhD) a je zapsán jako advokát v České republice i ve státě New York (New York State Bar Association), což mu dává jedinečnou orientaci v českém i americkém právním prostředí.