Banky mají k úvěrování zastaralý přístup a musí inovovat. Fintech je pro klienty vstřícnější a automatizovaný, konkurence roste
Ačkoli to pro někoho může být překvapení, hlavní část zisků komerčních bank netvoří poplatky za produkty a poskytované služby, ale výnosy z úvěrů. Výnos z rozdílu mezi přijatými a vyplacenými úroky dnes činí až 75 % všech příjmů banky a příjmy z poplatků, které se lehce staly zbraní v konkurenčním boji bank s moderními fintech projekty, byly odsunuty na druhou kolej. Využití technologií se v boji o zákazníky stává klíčové a bankám nezbývá než inovovat a jít s dobou. V opačném případě hrozí ztráta příjmů a odchod klientů k modernějším finančním platformám.
Velkým problémem bankovního úvěrování právnických osob je samotná zkostnatělost některých domů. Většina bank vychází ze svého historického statusu a z domnění, že přece nemůžou být ohroženy jakoukoli novou konkurencí. Tato zaslepenost pak způsobuje, že banka nedbá na signály trhu, nemodernizuje a nedigitalizuje procesy a důležité systémy. A pokud přece jen, tak většinou pozdě a už jen jako divák přihlíží postupnému rozvoji nových fintechů a platforem, které jí kousek po kousku ubírají z dominantního postavení na trhu.
V posledních letech se s tzv. fintechem roztrhl pytel a cíl má jediný – modernizovat některé bankovní služby, dělat je jednoduššími, levnějšími, uživatelsky příjemnějšími. Proto je zaslouženě schopen bankám odříznout až pětinu jejich dřívějších příjmů. Fintechové společnosti se adaptovaly jako legitimní součást trhu a po splnění všech legislativních náležitostí mají značnou výhodu právě ve využívání moderních technologií, automatizace a s tím související menší potřebou lidských zdrojů.
Nejvíce práce oddře umělá inteligence
V dnešní době vysokých úrokových sazeb by se zdálo, že klesne poptávka po financování a právě lidské zdroje nebudou problém, ale opak je pravdou. V SFG jsme sice zaznamenali pokles poptávky po deseti- až stamilionových úvěrech, zato se zpřísnily podmínky pro jejich poskytnutí. Tím přibylo nemalé množství práce zpracovatelům, kteří se každému případu věnují detailněji, a potřebují tedy i více času, což při využívání moderních automatizovaných systémů a AI v případě fintechů odpadá.
Dle našich informací bankám v úvěrových odděleních zaměstnanci chybí a ti stávající jsou prací přehlceni. Dalším aspektem je, že při nynějších ziscích bank chybí motivace na poskytování úvěrů jakkoli spěchat. Úvěrové případy, které jsme byli dříve schopni pro naše klienty nechat schválit během jednoho dvou měsíců, nyní banky běžně schvalují i dvojnásobek času, někdy ještě déle. Velmi nepříjemné situace nastávají, když banky klientovi vydají indikativní nabídku s časovým odhadem schválení úvěru a možností jej načerpat, ovšem po úhradě bankovního poplatku za zpracování ve výši desítek až stovek tisíc korun (dle výše úvěru) se spustí kolečko nezvedání telefonů a nekomunikování ze strany bankéřů. Pak klientům mnohdy těžko vysvětlujeme, že banky prostě nefungují, nemají dostatek lidských zdrojů a že je nechtějí pouze obrat o poplatky, i když to tak bohužel dost často vypadá.
Automatizace jako budoucnost finančního sektoru?
S přehlcením pracovníků úvěrových oddělení následně souvisí i vyšší míra jejich fluktuace. Jenom tento rok se u čtyř spolupracujících bank obměnilo sedm zaměstnanců, s nimiž jsme na případech spolupracovali. Ve chvíli, kdy se nový zaměstnanec musí seznámit s rozjednaným úvěrovým případem a začíná od nuly, dochází k dalším a dalším zpožděním vůči klientovi, které nejsme my, jako poradenská společnost, schopni ovlivnit. Většinu těchto problémů digitální finanční platformy odbourají a ve vztahu ke klientovi jsou výrazně pružnější, i proto roste jejich obliba a klientská základna. Lze s nimi zařídit celou řadu finančních služeb online a během okamžiku, bez potřeby jakékoli schůzky či telefonního hovoru.
Tradiční bankovní systémy a způsoby zařizování služeb tedy začínají stále více zaostávat a jediné, co bankám zbývá, je buď s evolucí segmentu bojovat, nebo se přidat. Pokud se k tomuto trendu banky nepostaví čelem a ke službě, která je živí, a ke klientům, kterým ji poskytují, nebudou přistupovat s pokorou, do budoucna se nevyhnou nucenému vstupu do některých z projektů, což jsme v posledních měsících již mohli vidět, nebo minimálně spolupráci s fintech platformami. S nimi se pak o zisky už budou muset dělit, v opačném případě je bez vlastní modernizace nebo zmíněné spolupráce čeká výrazné snížení jejich příjmů.
Michal Dědek, CEO SFG
