- Pojistné celosvětově kleslo v roce 2020 pouze o 2,1 %, tj. 80 miliard eur
- Výrazné oživení: Pro rok 2021 je očekáván růst o 5,1 %, vedený především USA a Čínou
- Zlatá dvacátá léta: V následujících deseti letech by pojistné mělo růst ve všech regionech silněji než během uplynulé krizové dekády a mělo by překročit celosvětově 5 %
- V čele pelotonu: Východní Evropa byla v roce 2020 regionem s celosvětově nejrychlejším růstem, kdy se příjmy z pojistného zvýšily o 3,5 procenta
- Světlý bod: Česká republika je jedním z mála rozvinutých trhů na světě, které v roce 2020 zaznamenaly růst, přičemž pojistné vzrostlo o 2,2 %
Skupina Allianz vydala svou nejnovější „Globální zprávu o pojišťovnictví“, ve které analyzuje vývoj světových pojistných trhů[1]. Podle této zprávy prošlo pojišťovnictví koronavirovou krizí relativně bez větších potíží: v roce 2020 klesly celosvětové příjmy z pojistného pouze o 2,1 %. V pojištění majetku byl zaznamenán dokonce drobný růst o 1,1 %, zatímco životní pojištění propadlo o 4,1 %. Nicméně celkově byl současný pokles výrazně prudší než v roce 2009 (-1,1 %) v reakci na finanční krizi. Celkové příjmy z pojistného byly zhruba o 80 miliard eur nižší než před krizí a dosáhly 3 730 miliard eur (životní pojištění: 2 267 mld. eur a neživotní 1 463 mld. eur).
Pro rok 2021 je v oboru pojištění očekáván výrazný růst. Celosvětově by se pojistné mělo zvýšit o 5,1 %. Není překvapením, že USA (+5,3 %) a Čína (+13,4 %) budou nejspíše představovat dva hlavní motory růstu. Po prudkém propadu v loňském roce bude oživení v segmentu životního pojištění (+5,7 %) o něco silnější než v neživotním (+4,2 %). Silný růst by měl pokračovat i v dalších letech za pomoci většího zaměření na udržitelnost a dalšího růstu na rozvíjejících se trzích. V globálním měřítku se pro následujících deset let jako možný jeví průměrný růst přesahující 5 %.
„Během koronavirové krize se prokázala odolnost pojišťovnictví,“ uvedl Ludovic Subran, hlavní ekonom Allianz. „Nicméně tato část byla ta relativně snazší, protože celá krize výrazně zvýšila požadavky všech zúčastněných stran. Dotýká se to nejen našich klientů, kteří mají s ohledem na plnou digitalizaci nová očekávání, co se týče zapojení zákazníků. Pro odvětví jako takové to znamená hloubkovou transformaci směrem od čistě produktové logiky k holistickému přístupu ke službám, které se vedle finanční kompenzace zaměřují na řízení a prevenci rizik. Toto je jediný způsob, jakým může obor těžit z rostoucí potřeby ochrany před riziky ve světě po koronaviru.“
Ve východní Evropě byl v roce 2020 zaznamenán nejvyšší růst pojistného na celém světě, konkrétně o 3,5 %, hnaný především Tureckem. K růstu přispěly obě obchodní linie, kdy příjmy v životním pojištění poskočily o 4,2 % a v neživotním o 3,2 %. Celkové příjmy z pojistného dosáhly 54,6 mld. eur, přičemž dvě třetiny objemu pojistného v regionu zajišťovala tzv. Velká trojka, tj. Rusko, Polsko a Turecko. Oživení zde nicméně bude tlumenější než ve zbytku světa a pojistné poroste v roce 2021 o 5,0 % (životní: 4,6 %, neživotní 5,2 %). Následně se ovšem zrychlení očekává i ve východní Evropě, kdy se má průměrný růst v následujících deseti letech ustálit na 6,7 % (životní: 6,6 %, neživotní: 6,7 %), tedy výrazně nad úrovní, kterou známe z minulé dekády (5,0 %), která byla poznamenána nejen koronavirem, ale také krizí eura.
„Životní pojištění je problémovým dítětem pojišťovnictví ve východní Evropě,“ říká spoluautorka zprávy Patricia Pelayo Romero. „V uplynulém desetiletí zde růst dosahoval hubených 2,7 % ročně, což není ani polovina růstu v majetkovém pojištění. Mnoho významných trhů, jako například v Polsku, České republice nebo na Slovensku, se zmenšilo. Prostředí po pandemii nemoci Covid-19 nabízí jedinečnou příležitost ke zvrácení tohoto trendu. Nikoliv protože bezprostředně hrozí obrat ve vývoji úrokových sazeb, to zcela určitě ne, ale protože domácnosti sedí na kopě přebytečných úspor. Pokud se odvětví podaří přetavit své zkušenosti s udržitelnými investicemi do atraktivních produktů pro zákazníky, mělo by být schopno si ukrojit kus tohoto koláče.“
V roce 2020 se český pojistný trh vzepřel globálnímu trendu a rostl o úctyhodná 2,2 %. Tento vývoj lze zcela přisoudit neživotnímu pojištění, které pokrývá tři čtvrtiny celkových příjmů z pojistného a vzrostlo o závratných 11,0 %, a pouze mírně tak zaostávalo za výtečnými výsledky za rok 2019. Na druhou stranu pojistné v segmentu životního pojištění spadlo o 18,1 %, čímž se zrychlil klesající trend, který nastal po celosvětové finanční krizi. Oproti většině ostatních trhů by v roce 2021 měly příjmy z pojistného klesnout o 2,5 %, jelikož segment majetkového pojištění musí opožděně absorbovat dopady krize spojené s pandemií (-3,4 %). Pojistné za životní pojištění by mělo zůstat bez větších změn (+0,3 %). Nicméně v následujícím desetiletí je v České republice očekáván zdravý růst o 3,7 % ročně, který bude hnán především segmentem neživotního pojištění (+3,9 % p. a.). Dlouhodobý růst každopádně zaostává za průměrem v regionu, protože Česká republika patří k vyspělejším trhům v této oblasti. Češi v průměru utratí za pojištění 569 eur a pojistné vyjádřené v procentech HDP tvoří 2,9 %. Průměry pro daný region jsou 141 eur, resp. 1,7 % (rok 2020).
[1] Veškeré údaje jsou uvedeny dle směnných kurzů za rok 2020. Segment životního pojištění nezahrnuje zdravotní pojištění.
