Předběžný výsledek průzkumu PMI pro eurozónu za letošní listopad naznačuje, že ekonomická aktivita v eurozóně sice dále klesá, tempo poklesu se ale v porovnání s říjnem zmírnilo.
komentář Radomíra Jáče, hlavního ekonoma Generali Investments CEE
Průzkum PMI i nadále signalizuje, že HDP eurozóny vykáže v letošním závěrečném čtvrtletí mezikvartální pokles, případná hospodářská recese, definovaná coby dva mezikvartální poklesy HDP v řadě, by ale nemusela být příliš tvrdá.
Složený (kompozitní) indikátor PMI, jenž mapuje celkovou ekonomickou aktivitu v eurozóně, v listopadu dle předběžných výsledků vzrostl z říjnové úrovně 47,3, jež představovala bezmála dvouleté minimum, na úroveň 47,8.
Finanční trh očekával pokles souhrnného PMI indikátoru na úroveň 47,0.
Úroveň padesáti bodů v tomto průzkumu představuje hranici mezi růstem a poklesem ekonomické aktivity.
Souhrnný PMI indikátor za letošní listopad naznačuje, že se pokles celkové ekonomické aktivity v eurozóně pokračuje, nicméně v samotném listopadu se tempo tohoto poklesu zmírnilo.
Jako velmi pravděpodobný scénář se i nadále jeví technická recese v eurozóně, tedy dva mezikvartální poklesy HDP eurozóny v řadě – v letošním závěrečném čtvrtletí a v prvním čtvrtletí 2023.
Pro samotné závěrečné čtvrtletí indikátory PMI zatím naznačují jen nepatrný mezikvartální pokles HDP, o 0,2 %, a listopadový průzkum PMI podporuje naděje, že hospodářská recese v eurozóně by mohla mít poměrně mírný průběh.
PMI ve zpracovatelském průmyslu v listopadu vzrostl z úrovně 46,4 na 47,3, což znamená první zlepšení indikátoru PMI pro tento sektor ekonomiky od letošního ledna (tržní medián: 46,0).
S PMI indikátorem pod úrovní padesáti bodů ale samozřejmě stále hovoříme o poklesu aktivity ve zpracovatelském průmyslu.
Celkový PMI indikátor pro sektor služeb zůstal v listopadu beze změny na úrovni 48,6: to je sice nejnižší úroveň od loňského února, trh ovšem čekal pokles PMI indikátoru ve službách na úroveň 48,0.
Firmy ve zpracovatelském průmyslu hlásí zmírňování komplikací na straně zásobování, což vede k ochlazení nákladových tlaků: růst nákladů ve zpracovatelském průmyslu v eurozóně byl v listopadu dle průzkumu PMU nejslabší za uplynulých 14 měsíců.
Podnikatelé ve zpracovatelském průmyslu i ve službách vnímají, že teplejší počasí vedlo k určitému opadnutí obav ohledně možného nedostatku energií v zimních měsících a i díky tomu celkové PMI indikátory v těchto sektorech v listopadu již dále neklesly.
Listopadový průzkum PMI přináší lepší než původně předpokládané zprávy o výkonu ekonomiky eurozóny ve smyslu mírnějšího poklesu ekonomické aktivity.
Z pohledu ECB by měly být vítanou zprávou také signály ohledně zpomalení růstu jak nákladů, tak prodejních cen, což může ECB dovést k přeřazení na nižší rychlostní stupeň při zvyšování úrokových sazeb.
Základní poselství se ale nemění: HDP eurozóny směřuje v letošním závěrečném čtvrtletí k mírnému poklesu a jako hodně pravděpodobné se zatím jeví, že HDP zopakuje pokles i na počátku roku 2023 a ekonomika eurozóny tak projde technickou recesí.
Pro ekonomiky středoevropského regionu vysílá průzkum PMI z eurozóny včetně Německa příznivý signál alespoň v relativním smyslu slova: pokles hospodářské aktivity se v eurozóně aspoň zatím dále neprohlubuje.
Pokles ekonomické aktivity v eurozóně sice bude mít nepříznivý dopad na exporty jak z české ekonomiky, tak z dalších středoevropských zemí, listopadový průzkum PMI ale dává naději, že ochlazení poptávky po středoevropských exportech ze strany eurozóny nemusí být dramatické.
