Konec ledna je tradičně obdobím příprav aktualizovaných makroekonomických výhledů. Jak tedy podle nás v Komerční bance aktuální situace v české ekonomice vypadá a co můžeme letos očekávat?
Jak už to tak bývá, máme dvě hlavní zprávy, jednu dobrou, jednu spíše horší. Ta dobrá podle nás je, že inflace je zkrocena. Konec loňského roku znamenal z meziročního pohledu dosažení lokálního maxima ve výši 3,0 %. Hned s prvním měsícem letošního roku půjde inflace dolů. Pro celý letošní rok počítá prognóza Komerční banky s průměrnou inflací ve výši 2,2 %. A v průběhu roku neopustí cílovaný koridor ČNB.
Ta horší zpráva je, že rosteme, ale pomalu, pod svým potenciálem. Česká ekonomika vzrostla vloni podle nás v reálném vyjádření o necelé jedno procento a viditelně se tak odpoutala od své předpandemické úrovně. Pomohly jak vývozy dokončené produkce primárně v automobilovém sektoru, tak spotřeba domácností a vlády. Letos růst ekonomiky dále mírně zrychlí směrem k 1,5 procenta, tahounem ale bude výlučně domácní poptávka.
Jednoznačně nejvýznamnějším přispěvatelem bude spotřeba domácností v souvislosti s pokračujícím restem reálných mezd, následovaná spotřebou vlády a investicemi. Na produkční straně ji bude podporovat sektor obchodu a služeb, v případě průmyslu se ale obáváme třetího ročního poklesu v řadě. Ve světle dlouhotrvající recese v Německém průmyslu prostě není divu. Potíže průmyslníků se pak odráží v hromadění zásob a problémech na straně vývozů.
Měnová politika působí se zpožděním, ČNB dnes reálně cíluje rok 2026, kdy podle naší prognózy jí sledovaná míra inflace bude přesně na cíli. Podpotenciální hospodářský růst znamená, že měnové podmínky jsou příliš utažené. Po prosincové pauze tedy předpokládáme, že se bankovní rada na zasedání v příštím týdnu vátí k politice uvolňování a opětovně sníží úrokové sazby. A takto podle nás bude pokračovat na každém zasedáním během první poloviny roku. Klíčová sazba ČNB by tak v létě měla být na třech procentech.
Jan Vejmělek, Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka