Rychlý růst spotřebitelských cen pokračoval i v říjnu, kdy se tyto ceny meziměsíčně zvýšily o celé procento. Polovina tohoto nárůstu jde na vrub rostoucím nákladům na bydlení, za nimiž se pravděpodobně skrývají nejenom vyšší ceny bydlení, ale tentokrát už i energií.
Není to sice z komentáře statistického úřadu patrné, nicméně je to velmi pravděpodobné. Ještě do září totiž vlastně energie navzdory dění na komoditních trzích inflaci de facto brzdily.
Meziroční inflace míří k šesti procentům, konkrétně aktuálně dosahuje 5,8 %. Vyšší přitom byla naposledy v roce 2008, kdy už ekonomika sklouzávala do recese. A čemu primárně „vděčíme“ za takto vysokou inflaci? V první řadě rostoucím nákladům na bydlení, do kterých se zřejmě začínají propisovat i drahé energie. Nejde tedy už „jen“ o ceny nemovitostí a náklady na jejich udržování, ale samotný běžný provoz. Hned další v pořadí jsou pohonné hmoty, které zdražují v důsledku situace na komoditních trzích.
Bydlení spolu s vyššími náklady na dopravu obstaraly polovinu aktuální inflace. Spolu s alkoholem a tabákem už tyto tři položky stojí za dvěma třetinami rekordního meziročního pohybu cen.
Rostou nicméně ceny velké části zboží a služeb a nic se na tom nezmění ani v nejbližších měsících, kdy budou domácnosti muset počítat s ještě vyššími účty za energie. Odpuštění DPH sice může inflaci v závěru roku rozkolísat, ale jen na chvíli. Šestiprocentní hranice inflace bude nejspíš i tak pokořena. Ostatně pohled na vývoj cen výrobců tomu jasně napovídá. Změny ceníků na přelomu roku mohou přinést ještě nejedno překvapení, které se dá jen těžko předem odhadovat.
V každém případě rychlé zvyšování úrokových sazeb s aktuálním inflačním vývojem v podstatě už nic neudělá a vlastně ani nemůže.
Petr Dufek, ekonom ČSOB
