Slovenská ekonomika sice dále vykazuje robustní vzestupný trend, její mezičtvrtletní tempo růstu ale v druhé polovině letošního roku nejspíše zvolní k 0,3-0,4 %. Celkově by letos měla vzrůst o 2,2 %. Na příštím roce se ale podepíše fiskální konsolidace, která čeká v Národní radě na schválení. Konsolidace podpořená zejména napumpováním příjmů pravděpodobně zbrzdí ekonomiku a požene inflaci k 5 %, pásmo kvantifikovaných odhadů jejího dopadu je ale široké.
Růst v příštím roce po zohlednění fiskálního balíčku zřejmě dosáhne 1,8 %. To sice představuje zpomalení oproti letošku, s přehledem to ale překoná výkon ekonomiky eurozóny jako celku a marginálně nejspíše i té české. Vítr z plachet slovenské ekonomice sebere vysoká inflace, která bude dalším zásahem pro domácnosti. Nárůst spotřebitelských cen by měl dočasně narušit obnovování kupní síly domácností, které letos přispívá k růstu spotřebitelské poptávky. Příští rok bude tamní ekonomika tento růstový impuls z velké části postrádat.
Výměnou za to ale konsolidace přispěje ke zmírnění deficitu veřejných financích, byť v roce 2025 podle návrhu Ministerstva financí stále dosáhne vysokých -4,7 % HDP. To nicméně stále představuje jen první kamínek k nápravě veřejných financí. Tamní vláda tak má velkou část cesty ještě před sebou. S tím se shodují i ratingové agentury Fitch či S&P.
Inflace na Slovensku se od června vzdalovala od dvouprocentního cíle a v lednu příštího roku pravděpodobně pokoří 5% hranici. Vliv na to bude mít reforma DPH a nepokračování vládních opatření v oblasti cen energií. Změna DPH sice zřejmě zlevní potraviny, když se přesunou do nižší pětiprocentní či devatenáctiprocentní sazby, u drtivé většiny ostatních položek ale dojde ke zvýšení sazby DPH na 23 %. Vládě se dosud dařilo ceny energií pro domácnosti udržet pod poklicí, s novým rokem by ale měla opatření odeznít a vést ke skokovému zdražení cen plynu a tepla. Plyn by měl zdražit o zhruba 28 %, když ceny pro domácnosti doženou nárůst těch velkoobchodních. Dobrou zprávou pro domácnosti je ale udržení cen elektřiny na stejné úrovni.
Ostatní konsolidační opatření jako je daň z finančních transakcí či daň ze slazených nápojů pravděpodobně také přispějí k in,flačním tlakům, když břemeno vyšších nákladů firmy promítnou do cen a částečně ho tak přenesou na spotřebitele. Konsolidace zřejmě nahlodá hospodářský růst i důvěru domácností, slovenská ekonomika by ale i přesto měla příští rok setrvat na robustní růstové trajektorii. Pomůžou k tomu i investice do rozšíření kapacit v automobilovém průmyslu či prostředky z EU fondů, jejichž čerpání letos silně zaostává.
Kevin Tran Nguyen, Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka