Důvod k panice to ale zatím není
Tuzemské spotřebitelské ceny v průběhu dubna oproti předchozímu měsíci narostly o 0,7 %, což odpovídá meziroční inflaci na úrovni 2,9 %. Jedná se o citelně vyšší hodnotu, než očekával trh (2,4 %) i Česká národní banka (2,5 %). V bezprostřední reakci posílil kurz české koruny z EUR/CZK 24,92 na EUR/CZK 24,84, což odráží přehodnocení tržního názoru směrem k vyšším tuzemským úrokovým sazbám.
Meziměsíčně nejvýrazněji zdražily kategorie alkoholických nápojů a tabáku (2,2 %), potravin a nealkoholických nápojů (1,7 %) a bytového vybavení a zařízení pro domácnost (1,3 %). Zlevňovaly naopak rekreace a kultura (-0,8 %), oděvy a obuv (-0,3 %) či oddíl bydlení (-0,1 %). S přihlédnutím k vahám jednotlivých kategorií ve spotřebním koši byla meziměsíční inflace tažena hlavně potravinami, které do celku přispěly 0,3 procentními body.
Meziročně rostly ceny nejvíce u stravování a ubytování (8,1 %), alkoholických nápojů a tabáku (7,4 %) a vzdělávání (6,6 %). Tlumící efekt naopak poskytují potraviny (-2,7 %), bytové vybavení (0,2 %) či pošty a telekomunikace (1,9 %). Po zohlednění vah jednotlivých kategorií ve spotřebním koši ovšem meziroční inflaci táhne nahoru hlavně bydlení (+0,9pb), snižují ji naopak potraviny (-0,5pb).
Zvýšení meziroční až na hodnotu 2,9 % může působit dramaticky, ovšem podle nás jej nelze interpretovat jako zmrtvýchvstání inflační příšery. Již v předchozích měsících jsme upozorňovali, že nečekaně nízká meziroční inflace je ovlivňována „šťastným“ vývojem v některých notoricky nespolehlivých kategoriích a může se velmi snadno v průběhu roku otočit, což se nyní stalo.
Částečně to způsobil efekt srovnávací základny, kdy před rokem v dubnu ceny nezvykle poklesly, což posouvá meziroční srovnání směrem nahoru. Zároveň došlo k přerušení předchozího trendu meziměsíčního zlevňování potravin, což ovšem bylo spíše otázkou času. Svou roli sehrál i vývoj na mezinárodním trhu s ropou, který nepřál cenám pohonných hmot, a také postupné propisování zvýšení spotřební daně z tabáku a lihu. Poptávkové kategorie, tedy ty, které vypovídají o skutečném inflačním podhoubí, se naopak vyvíjely relativně klidně. Za zmínku zde stojí nezvyklé zlevnění oděvů, obuvi a rekreací či vcelku umírněný růst cen ve stravování a ubytování.
Z pohledu České národní banky se podle nás jedná o potvrzení správnosti dosavadního postupu. Poptávkové zdroje inflace se zdají být dostatečně utlumené a provedené snížení úrokových sazeb se neukazuje být chybou. Rozkolísaná srovnávací základna a volatilní kategorie ovšem v průběhu roku mohou – a také budou – s inflací nepředvídatelně cloumat.
Další postup tak bude muset být opatrný i s ohledem na psychologické efekty, které v české populaci může nárůst reportované meziroční inflace mít. Podle nás tak s velkou pravděpodobností dojde ke zpomalení tempa uvolňování měnové politiky, které nyní přejde z předchozích 50- na 25-bodové kroky.
Vít Hradil, hlavní ekonom CYRRUS