Konečný odhad inflace v eurozóně pouze potvrdil její červencovou hodnotu ve výši 8,9 %. Meziroční růst spotřebitelských cen tak dále zrychlil z červnových 8,6 %. Stejně tak i odhad jádrové inflace zůstal beze změn, ta tak rovněž zrychlila z 3,7 % na 4,0 %. Meziměsíční sezonně očištěná jádrová inflace byla v červenci podle ECB druhá nejvyšší za celou dobu měření.
K její výši přispívá silná poptávka po službách, která následuje uvolnění protiepidemických restrikcí, a na vyšší ceny zboží stále působí určitá míra omezení ve fungování dodavatelských řetězců. Meziroční jádrová inflace by podle našeho odhadu měla vrcholit v září či říjnu kolem úrovně 4,8 %, když k její akceleraci v dalších měsících přispěje konec levného jízdného v Německu.
Celková inflace v eurozóně by pak podle našich odhadů měla vrcholu ve výši 9,6 % dosáhnout v září. Rychlost jejího následného zpomalování bude záviset na vývoji mezd a také na tom, zdali dojde ke stabilizaci cen na energetických a komoditních trzích. Rizika jsou však stále vychýlena ve směru vyšší inflace.
Zveřejněn byl také odhad slovenské inflace, která v harmonizovaném meziročním vyjádření zrychlila v červenci z 12,6 % na 12,8 %.
Martin Gürtler, Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka