Spotřebitelské ceny za listopad vzrostly o 0,1 %. Poněkud překvapivě zdražovaly energie, naopak podle očekávání zvýšily ceny obchody s oblečením. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny o 7,3 %, což bylo o 1,2 procentního bodu méně než v říjnu.
Pokles meziroční inflace je dán především vyšším srovnávacím základem, protože loni v listopadu se výrazně poskočily nahoru ceny energií, zejména pak zemní plynu. To se letos už neopakovalo, a proto se inflace mohla z měsíce na měsíc tak snížit.
Co stojí za aktuální meziroční inflací především? Skoro dvě třetiny aktuální inflace jdou na vrub rostoucím nákladům na bydlení, zejména elektřiny. V případě potravin, které ještě nedávno inflaci notně přiživovaly dochází naproti tomu konečně ke zklidnění.
Od konce roku 2019 se spotřebitelské ceny zvýšily už o 35 %. O více než polovinu přitom zdražily služby v rámci oborů HORECA (ubytovací a stravovací služby), téměř 50 % připlácíme za oblečení a obuv a bydlení je v průměru o 45 % dražší než na konci posledního předcovidového roku.
Výhled na rok 2024 zůstává nejistý. Předně kvůli tomu, že se teprve ukáže, jak energetické firmy ve světle vyšších regulovaných cen upraví své ceníky pro spotřebitele. Druhou nejistotou jsou pak dopady vyšších nákladů na energie na firmy. Konkrétně, zda se tyto ceny promítnou do ceníkových cen platných od začátku roku.
Inflace se na začátku roku 2024 nejspíš vrátí ke trojce, avšak jak rychle zamíří k cílovým dvěma procentům se bude odvíjet od chování obchodníků i samotných zákazníků. V každém případě by pokles inflace měl konečně zajistit obnovení růstu reálných mezd. Jejich kumulovaný desetiprocentní propad se ovšem bude kompenzovat nejspíše zhruba tak tři roky.
Z pohledu ČNB inflace dopadla o něco hůře, než předpokládala prognóza. Otázkou však je, jak dopadla jádrová inflace, kterou si centrální banka sama počítá. Tu zveřejní až v průběhu dne.
Petr Dufek, hlavní ekonom Banky CREDITAS