Jaký je rozdíl mezi povodní a záplavou?

Přestože se výrazy povodeň a záplava mohou jevit jako synonyma, ve skutečnosti tomu tak úplně není. Pojišťovny však zpravidla pojišťují obě rizika zároveň.

Povodeň je přírodním jevem a lze ji definovat jako zasažení území vodou vylitou z koryta vodních toků a nádrží nebo došlo k jejímu úniku protržení jejich břehů či hrází. K tomuto jevu může docházet především v blízkosti řek, potoků, rybníků či přehrad. Těmto oblastem se říká záplavové zóny a dělí se do několika stupňů dle míry rizika povodně. Mimo záplavové zóny nastane povodeň jen velmi výjimečně.

Záplavu pojišťovny definuji jako situaci, kdy došlo k vytvoření souvislé vodní plochy, která stojí nebo proudí, ale její příčina nebyl žádný skutek z výše uvedených. Může se jednat například o dlouhodobě srážky, které i v oblasti mimo povodňové zóny způsobí záplavu, jelikož půda již nebude schopna absorbovat další déšť. Mimo to může záplavu způsobit i únik vody z vodovodních zařízení či kanalizace.

Proto je v případě záplavy, pokud se vaše nemovitost ani její součásti (garáž, sklep, zahrada…) nenachází ve vyšších patrech, vhodné zahrnout i toto pojištění.

Pojištění povodně a záplavy je volitelné a nebývá zahrnuto v základním rozsahu pojištění. Platí, že pojištění v povodňových zónách je dražší než mimo ně.

Proti povodni a záplavě lze pojistit samotnou nemovitost i domácnost. Voda si totiž ve většině případů najde cestu i dovnitř.

Dejte však pozor na to, že v případě tohoto rizika uplatňují pojišťovny tzv. čekací dobu nebo také karenční dobu. Zpravidla v délce 10 dní. Pojištění tohoto rizika, tak začíná platit až 10 dní od sjednání smlouvy nebo od úpravy pojistné smlouvy. Myslete tak na pojištění včas. V případě kdy už se zvedá voda, nebo předpovědi varují před záplavami a povodněmi, je už na sjednání pojištění pozdě.

Text Pavel Třesohlavý, vedoucí zákaznického centra ve společnosti Orbi, foto Freepik