Zpřesněný odhad výkonu české ekonomiky ve třetím čtvrtletí letošního roku přinesl revizi směrem dolů. Namísto původně udávaného meziročního poklesu o 0,6 % tak statistici nově hlásí -0,7 %. V mezikvartálním vyjádření pak došlo ke zhoršení z -0,3 na -0,5 %.
V rámci jednotlivých sektorů se oproti předchozímu čtvrtletí zlepšil výkon pouze v činnostech v oblasti nemovitostí (0,2 %) a v peněžnictví a pojišťovnictví (0,1 %). Největší útlum naopak hlásí stavebnictví (-1,0 %), zpracovatelský průmysl (-0,7 %) a obchod, pohostinství a doprava (-0,6 %). Meziročně pak narostly informační a komunikační činnosti (4,4 %), peněžnictví a pojišťovnictví (2,5 %) a profesní, vědecké, technické a administrativní činnosti (2,5 %). V červených číslech zůstává průmysl (-1,6 %), zemědělství (-1,2 %) a obchod, pohostinství a doprava (-1,1 %).
Z výdajového pohledu zůstává největší brzdou ekonomického vývoje slabá spotřeba domácností, která meziročně klesla o 2,3 % a snížila se i oproti předchozímu kvartálu (-0,3 %). V plusu se naopak meziročně drží spotřeba vládních institucí (3,9 %), tvorba hrubého fixního kapitálu (3,9 %) i bilance zahraničního obchodu, která narostla o 60 mld. Kč.
Příjemné překvapení se nekoná, naopak. Třetí kvartál se české ekonomice pranic nepovedl a šance na nápravu ve zbytku roku je mizivá. Letošek tak prakticky jistě zakončíme v červených číslech, jako pravděpodobný se jeví celoroční pokles HDP o 0,5 %. Jednoduchý ovšem nebude ani rok příští, do kterého průmyslový sektor míří s velmi slabým objemem zakázek a nadále vysokými náklady, v účinnost vejde vládní konsolidační balíček a centrální banka udržuje úrokové sazby na vysokých úrovních. Podobně jako letos se budou naděje české ekonomiky upínat hlavně k domácnostem v očekávání, zda se jejich ochota utrácet odrazí ode dna.
Vzhledem k ústupu inflace, růstu reálných mezd a nadále solidním úsporám mezi středně- až vysoko-příjmovými domácnostmi se nadále jedná o realistickou variantu, ovšem velké zázraky čekat pravděpodobně nelze. Spotřebitelská nálada totiž zůstává mrazivá a pro její zlepšení by bylo zapotřebí alespoň nějakých dobrých zpráv. Nyní je na tahu Česká národní banka, která by mohla přispět uvolněním měnové politiky, ovšem bankovní rada se podle všeho stále obává potenciálního opětovného vzedmutí inflaci na začátku příštího roku a s její pomocí tedy nelze příliš počítat. Patrně je tedy na čase se pomalu smířit s tím, že po špatném roce 2022, ještě horším roce 2023 přijde jen nepatrně lepší rok 2024.
Vít Hradil, hlavní ekonom CYRRUS