Aktuálně zveřejněný zápis ze zasedání ČNB se opět nese v duchu zdůrazňování rizik ve směru vyšších sazeb. Mezi zmíněná proinflační rizika se z pohledu bankovní rady stále řadí fiskální politika, hrozba ztráty ukotvenosti inflačních očekávání a související riziko mzdově-inflační spirály. Směrem k vyšším sazbám by podle centrální banky mohlo působit také případné výraznější zvyšování zahraničních úrokových sazeb, které by mohlo vyvolávat tlaky na oslabení koruny.
Podpora pro růst úrokových sazeb se zmenšuje. Zatímco na květnovém zasedání podpořili zvýšení úrokových sazeb tři radní, konkrétně T. Holub, K. Kubelková a J. Procházka, poslední jmenovaný tentokrát již pro zvýšení sazeb ruku nezvedl. Většina bankovní rady se domnívá, že je předčasné diskutovat o snižování úrokových sazeb. T. Holub nicméně upozornil, že z jeho pohledu bylo toto zasedání poslední příležitostí pro zvýšení sazeb v této inflační epizodě, poté bude jedinou reálnou strategií držet „vyšší sazby po delší dobu“.
ČNB nově ukončila zveřejňování Grafu rizik inflační prognózy. Rizika poslední prognózy tak od nynějška budou popisována pouze slovně. Vzhledem k nižšímu než prognózou ČNB očekávanému růstu mezd a spotřebě domácností v 1Q 23 i jádrové inflaci je z našeho pohledu hodnocení rizik poslední prognózy ČNB jako mírně proinflační poměrně překvapivé. Centrální banka se v textu odvolává na proinflační působení fiskálního konsolidačního balíčku, konkrétně změny nepřímých daní, to by nicméně mělo být podle našeho odhadu naopak spíše protiinflační. Druhým faktorem působícím na vyšší úrokové sazby od poslední prognózy je pak z pohledu ČNB nový výhled vnějšího prostředí, kde podle nás pravděpodobně hlavní roli sehrála vzestupná revize výhledu trajektorie 3M Euriboru.
Celkově zápis potvrzuje záměr ČNB oddálit zahájení cyklu snižování úrokových sazeb. Trhy stále očekávají do konce letošního roku pokles repo sazby o zhruba 75 bb, což je i v souladu s naší prognózou. Přestože nová data by nás spíše v tomto očekávání utvrzovala a případně by mohla rychlost snižování úrokových sazeb v příštím roce i zvýšit, komunikace bankovní rady vychyluje riziko naší prognózy spíše směrem k delšímu setrvání sazeb na současné úrovni.
Jaromír Gec, Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka