Ač je svět financí a finanční trhy jako takové obklopen ze základu čísly a racionální podstatou, asi každý z nás si v hlavě přehrává, jak se v rámci času mění a posouvá oblast, ve které se pohybuje. A dělá si analýzu, jak se bude vyvíjet do budoucna.
Kdo má rád knihy od Dana Browna, tak v knize Počátek je položena jedna ze základních otázek lidstva – odkud přicházíme a kam směřujeme? Stejně tak jeden z nejslavnějších obrazů Paula Gauguina si tuto otázku pokládá. A stejnou otázku si pokládá i finanční poradenství.
Legislativně-regulatorní jízda
Jak se za poslední roky finanční poradenství změnilo? Odpověď je jednoduchá – diametrálně. Jestliže se ještě před rokem 2010 pohlíželo na práci finančních poradců jako na něco, co zvládne každý, za posledních více než deset let se situace obrátila o 180 stupňů. Dnešní finanční poradce musí splňovat ta nejpřísnější kritéria odbornosti, finančně poradenské společnosti pak procesy řízení a kontroly nejvyššího standardu. To vše za přísného dohledu regulátora.
Zanedlouho budu v čele asociace pátým rokem a během těch let to byla a stále je taková nonstop „legislativně-regulatorní jízda“. Nastupoval jsem v období, kdy se projednávala novela Zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Asociace tehdy k této novele sváděla náročné diskuze, hlavně v oblasti rozšíření povinnosti nahrávání telefonických hovorů v oblasti investičních služeb, kdy povinnost nahrávat hovory tehdy již platila, avšak regulátor požadoval rozšíření povinnosti i na hovory, ve kterých k investičním službám nedocházelo.
To byl z pohledu finančních poradců zásah a narušení soukromí klientů a také poradců, neboť se to vztahovalo nahrávání a archivaci hovorů, kde zaznívají i soukromé a často citlivé informace. K tomu je potřeba ještě přičíst vysoký nárůst nákladů pro finančně poradenské společnosti.
Tato rozsáhlá novela však přinesla změnu v řadě dalších okruhů, jako byly podmínky pro emitenty dluhopisů, změny v DPS a další. Pak následoval legislativní odklad zkoušek v pojišťovnictví, novela koncepce rozvoje kapitálového trhu, AML a mnoho dalších více či méně rozsáhlých témat, které jsme v minulých letech řešili.
Od kvantity ke kvalitě
Nicméně, zásadní změny ve finančně poradenském sektoru se vyvíjely v letech předchozích, kdy se měnily regulatorní požadavky na finanční poradce a s tím i na finančně-poradenské společnosti. Ať už šlo o změny vycházející z evropské legislativy, nebo o návrhy na národní úrovni.
Postupně docházelo k pročišťování trhu, přecházelo se od kvantity ke kvalitě. Na trhu zůstávali lidé, kteří finanční poradenství chtějí opravdu dělat a dělat to dobře. Díky legislativním změnám a zpřísněním také ubývalo různých excesů, které se do té doby stávaly.
Změny nastávaly nejen v rámci legislativy, ale také u produktové nabídky a odborných oblastí, v nichž se finanční poradci pohybují. Z agregovaných čtvrtletních dat, které jako asociace pravidelně zveřejňujeme je v meziročních porovnáních vidět, jak se proměňují segmenty, které jsou pro klienty zajímavé a chtějí je s poradci řešit.
Kam směřujeme?
Když se díváme zpět, je důležité se podívat i dopředu. Kam směřujeme.
Když něco v pozitivním směru čistíte a snažíte se zlepšit, v určitém bodě se tato snaha může otočit a začít být spíše ke škodě. To se týká regulace.
Trh dostal v minulých letech pravidla, pročistil se, ale v posledních letech už dochází spíše k „přeregulaci“ – a velice často ke zbytečné byrokratické zátěži finančně-poradenských společností a poradců samotných. Stačí se podívat do statistik, které vydává ČNB a z nichž je vidět, jak se za poslední roky snižují podněty ke stížnostem na finanční poradce.
Je tedy nasnadě, že další a další regulace trhu spíše škodí, než že by ho zlepšovaly. Finančně poradenské společnosti dnes samy udržují vysoký standard, aby jejich poradci dávali klientům maximální odbornou péči. Přijít o reputaci jde velice rychle a těžko se pak vrací zpět.
Větší problém na finančním trhu dnes představují neregulovaní prodejci různých rizikových dluhopisů, kryptoaktiv a dalších nestandardních investičních nástrojů. Ony i tyto produkty mají své místo, bohužel jsou ale prodávány a distribuovány často téměř bez pravidel a bez dohledu.
Na závěr
V tomto a příštím roce nás čeká projednávání návrhu zákona kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem kapitálového trhu a který navazuje na neprojednanou novelu koncepce rozvoje kapitálového trhu z roku 2021, který by měl přinést mimo jiné nový finanční nástroj kterým je Individuální penzijní účet.
Z dalších témat bych pak ještě zmínil rychle rostoucí téma „zelených financí“. Takže odpověď na otázku, kam směřujeme bude, že nás čeká zajímavá budoucnost. A nudit se určitě nebudeme.
Marek Černoch, výkonný ředitel ČASF