Růst spotřebitelských cen v srpnu výrazně zpomalil, meziroční inflace dokonce poklesla. Zásluhu na tom mělo především zlevnění cen pohonných hmot v důsledku příznivějšího vývoje cen ropy a ropných produktů na světovém trhu.
Oproti červenci se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,4 %, což znamená nejpomalejší růst cen za posledních osm měsíců. I když to vypadá na první pohled velmi pozitivně, nelze přehlédnout, že svižně rostou ceny dál, jen tentokrát výsledek inflace citelně vylepšilo desetiprocentní zlevnění PHM.
Ve srovnání s loňským srpnem jsou spotřebitelské ceny o 17,2 % vyšší. Domácnosti si připlácejí především za bydlení, jehož náklady rostou v důsledku zdražování zemního plynu, elektřiny, tepla, paliv a v neposlední řadě i nájemného.
Skoky v cenách energií pro domácnosti se pohybují v řádech desítek procent a s ohledem na dění na energetickém trhu je zřejmé, že zdražování elektřiny, plynu a dalších paliv ještě není u konce.
Meziroční inflace zaostala o 2,1procentního bodu za srpnovou prognózou ČNB. S ohledem na již zveřejněné statistiky tak holubičí křídlo v bankovní radě dostává do rukou další argument, proč na zářijovém zasedání nezvyšovat úrokové sazby.
Co čekat od inflace dále? Další výrazný pozitivní impuls ve směru poklesu, jako v srpnu zajistily PHM, už inflace hned tak nedostane. Na oslavy poklesu inflace je proto zatím ještě docela brzo. Pravděpodobný je totiž další vzestup cen už v podzimních měsících, i když dvacetiprocentní „metu“, o které mluvila centrální banka, inflace nejspíš nedosáhne.
Petr Dufek, hlavní ekonom CREDITAS
